Krásný jarní (podle počasí skoro letní) den jsme strávili v nádherných borovicových lesích okolo Bolehoště. Díky vyprávění zážitků kluků z 1. oddílu jsme taky chtěli zkusit skákání v písáku. Tak i náš první cíl byl objevit písák.

Image 

Už kráčíme do lesů

Po krátkém hledání jsme ho našli. Nejdřív jsme byli trošku zklamaní, že je tak zarostlý, ale následující zážitky naše nemilé překvapení rozvrátily. První aktivita byl skok do písku. Bylo to super, neuměla jsem si představit, že to bude tak skvělý. Za největší skokany bych prohlásila Titty a Áďu. To už nebyly skoky, to byly lety.

Image

Image

Image

Image 

Dopady byly měkké, opravdu.

Když jsme byli dostatečně vyskákaní, tak jsme si zahráli hru. Ve dvojici měl jeden zavázané oči a druhý ho dovedl ke stromu. Ten se zavázanýma očima si mohl strom osahat, očuchat, ... Pak dvojice šly na start a úkolem slepého bylo poznat správný strom.

 Image

Nakonec to Sojka završila poznávačkou stromů.

Pak jsme se sbalili a kousek popošli hledat místo na oheň. Místo jsme našly na kraji písčité cesty. Rozdělily jsme se na dvě skupiny a v kotlíku uvařily hrachovou polévku.

Image 

Image 

Mihulka s rukama v bok nestíhá pozorovat dění.

Image 

Pálí to.

Image 

A dlabeme.

Image

A šmakuje nám.

Image 

Králík si opekl buřtíky.

Po obědě jsme pokračovali v cestě. Po chvíli jsme dorazili k posedu a tam jsme zahráli hru s papírovými koulemi Sever proti jihu. A protože to skončilo remízou, tak jsem chtěla udělat rozhodující hru na posedu. Když jsme se připravili, tak jsme zjistili, že posed je zamčený.

Image

Tak jsme to nakonec rozhodli hodem na cíl.

Vzhledem k tomu, že les za cestou byl jako stvořený pro další hru, setrvali jsme. Tam jsme si zahráli 1hodinovou hru Obležené město.

Image 

Slušně jsme si zaběhali.

Po skončení jsme posvačili a vydali se na zpáteční cestu. Na kraji lesa jsme si zahráli hru "Běh nebezpečnou ulicí", kde nás druhé družstvo vybíjelo. Poslední hrou byla bitka papírovými koulemi družstev proti sobě a nakonec všichni proti všem.

 Image

Áďa pálí poslední ránu na Lati.

Pak jsme se vydali na vlak, na který ani nebylo zapotřebí běžet:-)