Image 

Akce Desná začala trochu jinak než obvykle.

Došlo totiž ke změně délky akce, což bylo učiněno na poslední chvíli, a tak se to holky dozvěděly až na nádraží. Akce nakonec trvala do nedělního večera. To byla změna první. Druhá změna byla v dopravě na akci. Vzhledem k velmi nízké účasti jsem se rozhodla, že pojedeme na akci autem. Z NM nás jelo na počet míst v autě akorát - pět (Mihule, Peggy, Opičák, Kotě a já). Nejdříve jsme se ještě zdržely u mě doma a pak jsme už vyrazily směr Desná. Trefily jsme to dobře a před klubovnou nás čekala Sojka, která cestovala z Prahy. Od majitelů chaty jsem dostala pokyny, že mám prozvonit jedno číslo a bude odemčeno, tedy nikdo k nám nepřijde. Tak jsem to zkusila. Prozváním, dlouho se nic neozývá a pak se ozve, že volaný účastník není dostupný. Nic nevzdávám a volám znovu. Zase nic. Chvíli čekám a do třetice všeho dobrého - zkouším to znovu. Ale bohužel nic. Vzala jsem tedy do ruky papíry a koukám, zda nemám špatné číslo. Ne, číslo je v pořádku. Co teď? V pokynech ještě byla "horká linka" pro případ, že by to nefungovalo. Zkouším horkou linku. Z telefonu se mi ozve - volaný účastník není dostupný. No to snad ne!? Žádný jiný kontakt nebyl uveden. Kde budeme asi dnes spát ...? Obešla jsem chalupu a na okně jsem objevila další kontakt. Jupí. Zkouším. Ne! Volané číslo neexistuje. Tak to si ze mě dělají srandu, nebo co? Znovu zkouším původní číslo na prozvonění, ale šanci tomu už moc nedávám. A co se najednou nestalo? Klika cvakla (až jsem se lekla) a rozsvítila se zelená kontrolka. Hurá, můžeme dovnitř. Nahodit jističe a jdeme se ubytovat.
 
Image

Po večeři jsme si zahráli drobné hry s kostkami a uvedla jsem holky do děje, protože jsme se vydaly na putování po České republice.
 
V 22:00 jsme se uložily ke spánku. Já jsem ještě vzala auto a jela se podívat na křižovatku, kde se mi při cestě zdálo, že je cedule s objížďkou. Když jsem k ní dorazila, zjistila jsem, že je to přesně ta silnice, po které jsme zítra chtěly jet. Délka objížďky byla 51 km, což už bylo hodně, tak se změnil plán zítřejšího výletu.
V sobotu nás ke snídani čekal výtečný poryč. Pak jsme se sbalily na výlet a poodjely cca 10 km na parkoviště do hor. Odtamtud jsme vyrazily za krásného slunečného a teplého počasí na výlet. Žabičky nás dnes celý den vedly pomocí mapy a Mihule ukládala významné body do GPS a za ně dostávala ústřižky zprávy o CHKO Jizerské hory.
Image 

Prvním bodem byla hora Bukovec, neboli "Sněžka".
 
Na závěrečný výstup na Sněžku se ale "zhoršilo" počasí, a tak jsme se musely navázat.
Image 

Až na vrchol jsme měly jít svázané po třech.
 
Nějak jsme ale minuly odbočku k vrcholu a objevily jsme se u Jizerky (přítok do Jizery). Vyšly jsme tedy z druhé strany na úpatí hory a tam jsme se rozvázaly. Na Sněžku vyrazíme později.
 
Image 

Nyní jsme se objevily na "Šumavě", kde jsme musely přejít bažinaté území.
 
Pak jsme se rozhodly, že konečně zdoláme "Sněžku" a vydaly jsme se na Bukovec z druhé strany než původně.
 
Image
 
 Závěrečný výstup.
 
Z této strany to dopadlo dobře a na vrcholu byl nádherný rozhled na Jizerské hory i na Krkonoše.
 
Image
 
Na horizontu je vidět nejvyšší vrchol Jizerských hor - Smrk (1124 m).
 
Image 

Pohled na Krkonoše.
 
Image 

Pohled dolů na osadu Jizerka.
 
Tam jsme se také naobědvaly. Po sestupu jsme se vydaly po červené na Pytlácké kameny. Po cestě jsme hrály "Povodeň, bomba a nálet. Hned při prvním náletu ale Kotě "zapadla" do močálu. Rozběhla se přímo do měkké a podmáčené půdy a z ní vyběhla jen v ponožkách. Boty tam zůstaly. Naštěstí do nich nenateklo a v pořádku jsme je vytáhly.
 
Image

Těsně před vrcholem (v pozadí jsou vidět Krkonoše).
 
Na Pytláckých kamenech (1017 m) byl ještě krásnější rozhled, než z Bukovce.
 
 Image

Foto celé výpravy.

Image

Mihule ukládá bod do GPS.
 
Image
  
Odsud jsme si pomocí GPS našly zkratku jinou cestou.
 
K osadě Jizerka jsme došly celkem včas, a tak jsme se ještě vydaly do NPR Rašeliniště Jizerky.
 
 Image

U naučné tabule Safírového potoka.
 
Image
 
Peggy taky fotila.
 
Myslely jsme, že uvidíme nějaké pravé rašeliniště, ale žádné jsme neviděly a začalo se rychle šeřit, tak jsme to asi v polovině otočily a vrátily se zpět. K autu jsme dorazily už za tmy. Po návratu se Sojka a Mihule pustily do přípravy večeře - rizoto a polévka (vývar z kuřete).
 
 Image
 
 Já s žabičkami jsem zatím rozdělala oheň v kamnech ve společenské místnosti.
 
Image
 
I žabičky pomáhaly s přípravou večeře.
 
Pak jsme se vydaly do "Kraslic" v západních Čechách a zrovna tam probíhalo zemětřesení. Hrály jsme hru "Co se v klubovně změnilo". Pak dostaly zadání vymyslet nějaké divadlo. Po výborné večeři jsme se přemístily do "Prahy do Národního divadla" a shlédly jsme scénku žabiček o Kočičích žábách.
 
Image
 
Závěrečný pokřik.
 
Po představení jsme se přesunuly do "Brna na tamní výstaviště". Ale nemohly jsme tam přijet s prázdnou, a tak jsme začaly vyrábět výrobky na výstavu.
 
Image
 
Mihule a Sojka skládaly origami
 
a žabičky vyráběly zažehlené voskové obrazce.

Image
 
Nastrouhaly na lesklý papír voskovky
 
 Image

a já jsme jim ho zažehlila a z toho vznikly voskové obrazy.
 
Uspořádaly jsme výstavu a vyhodnotily nejhezčí výtvory (zde hodně záleží na náhodě).
 
Image
 
1. místo.
 
Image
 
2. místo.
 
Image 
 
 3. místo.
 
Pak už jsme šly spát.
V neděli po snídani jsme se vydaly na kratší výlet k Vodopádům na Černé Desné.
 
 Image
 
Nejprve jsme se ale objevily u "Ještědu" a holky měly se zavázanýma očima dojít k pískající píšťalce.
 
Pak jsme to "krosli" přes louky na červenou značku a po ní jsme se vydaly až k překrásným vodopádům.
 
Image
 
Holky sbírají bukvice skoro jak prasátka divoká :-)
 
Image
 
Menší vodopády.
 
Image
 
Nádhera.
 
Image 
 
To jsou ty pravé vodopády.
 
Image
 
Závěrečné foto pod dalšími vodopády.
 
Holky po cestě neustále hledaly olivíny, jak je to Sojka předchozí den naučila. Kousek pod vodopády jsme se objevily v "Kuksu" a zahrály si pantomimu. Pak jsme otočily směr a vydaly se zpět. V jednom bodě Mihule rozhodla, že to krosnem nahoru. Kopec to byl slušný a my se objevily přímo nad sjezdovkou. Tam jsme byly u "lomu Velká Amerika". Zahrály jsme si hru na dvě falešné těžební společnosti, které těžily mramor, vápenec a dolomit. Neoprávněnou těžbu jim znemožňovali majitelé, kteří je chytali. Po hře jsme seběhly sjezdovku a vydaly se do chaty. Tam jsme si daly pozdní oběd a pak jsme začaly uklízet. Sojka pak vyrazila autobusem směr Praha a my jsme odjely domů. Mihule před odjezdem poskládala získané lísky o CHKO Jizerské hory a v autě žabičkám ve stručnosti povyprávěla, co se z textu dozvěděla. Pak jsme si ještě povídaly, co se v přírodě nemá dělat. Cesta nám rychle uběhla a v 19 jsme byly v NM.