20131123 122436

Dne 22. 11. 2013 jsme se sešly na autobusovém nádraží v Novém Městě nad Metují. Do Náchoda se část vydala autobusem a část autem spolu s jídlem. Vzdálenost mezi zastávkou a Kelbou, to jest místo našeho pobytu, jsme zvládly téměř rychlostí orkánu. Po zběžném seznámení s areálem následovalo vybalení a večeře.

Po večeři si holky všimly podivné láhve.

20131122 180702

Po otevření v ní našly dopis, který napsal námořník, v jehož ztroskotaném korábu jsme se právě nacházely.

Holky si také všimly, že kolem láhve je uvázaný stejný útržek látky jako na dveřích. To jim přišlo divné. Podívaly se ven a tam byl další. Teď už si byly jisté. „ Musíme je sledovat,“ říkaly. A když něco řeknou Medúzky, tak mají obyčejně pravdu.

20131122 182308

Vydaly jsme se je tedy sledovat.

Po chvíli začala Mihulku bolet hlava a začala říkat nějaké nesmysly. Pořád dokola opakovala: „Zavažte si oči, zavažte si oči…“ Když jsme to všechny udělaly, tak nás někdo někam dovedl a najednou se ze všech stran začal ozývat strašidelný hlas. Hlas patřil onomu námořníkovi. Všechno nám vypověděl a vysvětlil. Bude stále při nás, dokud neopustíme jeho koráb, a zjeví se nám tak, že se vtělí do některé z našich vedoucích, a to tehdy, když budeme dělat něco, co dělával on.

20131122 183913

Pak jsme si sundaly šátky a uviděly jsme před sebou jeho lebku, což nás velmi zaskočilo, ale to bychom nebyly my, kdybychom náš strach nepřekonaly.

Po této příhodě jsme se odebraly zpět do klubovny a netrpělivě jsme očekávaly další kontakt s naším námořníkem.
Následoval volný a odpočinkový program, při kterém jsme zpívaly, pletly si navzájem copánky ve vlasech a netknuté nezůstaly ani deskové hry.

20131122 200339

Oblíbený Švábí salát.

20131122 210350

Naše budoucí kytaristka Baterka a její první doteky kytary:-)

Tak jsme se zabraly do výše vyjmenovaných činností, že jsme zapomněly očekávat tak očekávaný kontakt s naším duchem, a tudíž jsme byly náležitě překvapeny, když se nám zjevil. Tentokrát nám řekl, že kdysi schoval svůj deník, kam zapisoval důležité události a místa ze svého života, na ostrov střežený piráty. Naším úkolem bylo zachránit tento deník. Úkol jsme splnily. Při následném zkoumání jsme zjistily, že deník je, až na jednu jedinou popsanou stránku, prázdný. Při bližším přečtení popsané stránky jsme zjistily, že deník není prázdný, ale že je napsaný neviditelným inkoustem. Písmo bude vidět pouze, když ho budeme držet nad ohněm plápolajícím u duchových ostatků.

20131123 090631

Tak jsme učinily a písmo se stalo viditelným.

Napadlo nás, že bychom některá místa z deníku mohly zítra navštívit.
Po návratu do klubovny jsme provedly hygienu, večerku a pohodlně jsme se zachumlaly do spacáků, abychom mohly vyslechnout večerníček předčítaný z knihy Dva roky prázdnin.

20131122 221414

V sobotu nás vzbudil budíček hraný na kytaru. Na rozcvičce se nám opět zjevil námořník a my jsme podle jeho pokynů hledaly v okolí klubovny jahody a oříšky (jahodové a oříškové jogurty) na snídani. I snídaně byla netradiční.

20131123 080456

Krmily jsme se navzájem ve dvojicích.

Pak jsme začaly plánovat výlet. Náš výlet jsme zahájily cestou na náchodský zámek, kde jsme si zahrály hru s vlajkami v režii Peggy.

20131123 112734

Funíme si to do schodů na zámek.

20131123 115302

Běhaly jsme pro části vlajek.

20131123 120208

Kterému státu asi patří?

20131123 122302

Zámecké nádvoří bylo také vhodným místem pro společnou fotku.

Pokračovaly jsme dále kolem zámecké obory a v přilehlé aleji jsme si daly oběd.

20131123 123731

Vlastnoručně uříznutý chleba s pomazánkovým máslem.

Po posilnění jsme se vydaly na vojenský hřbitov. A poté jsme spěchaly na zlatý hřeb výletu, to jest na zimní stadion. Tam jsme poměřily své síly s ostatními a vyblbly se.

20131123 144317

Foto našich krasobruslařek. Nebo spíš hokejistek?

Následoval návrat na Kelbu a příprava večeře. Společně jsme uvařily dukátové buchtičky se šodó a připravily jsme ovocný salát. Po vydatném jídle jsme si odpočinuly při rukodělce. Na papír jsme nanesly voskovky a přes ně tuš. Po uschnutí se do ní můžou vyškrabávat různé obrazce. Ale naše výtvory ne a ne uschnout. Mezitím se nám opět zjevil náš námořník. Řekl nám, že jsme ho přesvědčily, a že nikoho lepšího určitě nenajde. Poprosil nás, abychom pohřbily jeho ostatky.

20131123 192508

Proběhl tichý a důstojný pohřeb.

Holky se těšily především na večer, protože měly slíbené promítání filmu, podle jehož předlohy jsme chtěly udělat naši vánoční scénku. Bohužel kvůli technickým problémům jsme viděly pouze 45 minut. Ve vzniklé mezeře jsme hrály drobné scénky a ani špetka času nepřišla na zmar. Po obvyklých večerních činnostech následovala další kapitola z knihy Dva roky prázdnin.
V neděli jsme vstaly a vyběhly ven na rozcvičku. Ke snídani jsme si udělaly toasty. Pak jsme se vypravily ven a hledaly jsme kopec, kde bychom mohly pouštět draky. Ty jsme pouštěly přes hodinu a mezitím některé z nás zdolaly nedaleký posed.

20131124 100105

20131124 101838

Vyfoukané, ale šťastné jsme se vrátily do chaty a pro změnu jsme se pustily do družinové koláže. Naše fotky jsme nalepily na papír, doplnily jsme barevné rámečky a náš název. Ještě jsme dokreslily spoustu malých medúzek a samozřejmě jsme nezapomněly ani na Veverku, která tam s námi nebyla. Před zpětnou vazbou jsme si ještě venku zahrály několik drobných her. Další na řadě byl oběd. A pak už jsme začaly balit a uklízet. Část batohů se zase vezla autem, takže cesta na zastávku uběhla jako voda. Na autobusovém nádraží jsme akci ukončily družinovým pokřikem.
Více fotek je na Rajčeti.

Autor: Marie Magdalena Horčičková - Mihule