Když jsme se sešly v téměř plném počtu na beznadějně nezasněženém autobusovém nádraží, smířila jsem se s tím, že pokud se přes noc nestrhne sněhová bouře, pravděpodobně nebudeme skotačit v závějích, a že tam nahoře někdo zlomyslný speciálně kvůli nám utáhl sněhové kohouty.

DSCN8655

 

Nálada ale byla výborná a holky vesele švitořily, zatímco štosovaly všechny své batohy, tašky, lyže a ostatní zavazadla do autobusu za nevrlého bručení pana řidiče, že spěcháme a že už měl dávno odjíždět. Konečně se autobus rozjel směrem k Orlickým horám.

V Dobřanech proti všemu očekávání tu a tam nějaký sníh byl a když jsme se z autobusu vyhrnuly ven, byla nám dokonce zima. Rychle jsme proto zamířily do školy, kde jsme měly po celý víkend bydlet, a vybalily večeři. Mihulka s sebou přivezla ananas a všem se tak líbil, že jsme se rozhodly ho nesníst až do neděle. Pojmenovaly jsme ho Ferdinand a přijaly jsme ho mezi sebe jako nového kamaráda. Po večeři jsme se shromáždily v družině a zahrály jsme si hry Na Vlkodlaky a na Písničky.

Sobotní ráno jsme zahájily rozcvičkou. Posnídaly jsme vánočku a potom vyrazily ven, abychom si zahrály hru jménem Vykoupení z věznice Shawshank. Holky, coby vězňové, měli do vězení pašovat různé předměty a při tom musely uniknout dozorcům. Když je dozorci chytili, musely holky uhodnout hádanku, kterou jim položili.

DSCN8653

Snídaně lepší než v Hiltonu.

DSCN8660

Holky pašují zboží.

Po hře jsme se rychle naobědvaly a rozdělily se na další část programu na dvě skupiny. První sbalila lyže a odjela autobusem do Sedloňova na sjezdovku a druhá, doprovázená ananasem Ferdinandem, vyrazila pěšky do Sněžného, odtud na horní Sedloňov a po přestávce na čaj u mojí (Nancyiny) babičky a prohlídce vikingského hradiště se vrátila zpátky do Dobřan. Skupina lyžařů si užívala sjezdovky, dokud zbylý zlotřilý sníh nezaútočil na jejího nejmenšího člena Majdu. Ta ale naštěstí vyvázla jen s lehkým zraněním. 

Po návratu do Dobřan jsme se daly do přípravy večeře (pečených brambor s tvarohem) a mezitím jsme vyráběly předměty z moduritu. Pro ty, kdo zrovna nemodelovali, si rangersky připravily hry Deka a Soutěž o nejlepšího traktoristu.

DSCN8702

Hra Deka.

V neděli dopoledne se holky rozdělily do tří skupin a každá z nich měla napsat vyprávění o tom, co během předešlých dvou dnů zažily. Každá skupina ale dostala trochu jiné zadání, takže jedna měla napsat hororový příběh, druhá vtipně a třetí jako reportáž. A pak už nezbylo mnoho času. Následoval úklid, oběd a úprk na autobus (“Já na vás mám nějaký štěstí!” poznamenal řidič, když jsem mu před očima žonglovala s batohem, krabicí s jídlem a peněženkou). A tak jsme se vydaly domů, příjemně unavené a s pocitem, že akce na horách může být super i bez sněhu.

Více foto najdete na rajčeti.

Zapsala: Barbora Haldová - Nancy