Nadešel pátek 25.4.2008 a část vedení 4.oddílu se vypravila do dalekých Beskyd na Ivančenu. Celý příběh však začal už dříve. Asi dva týdny před tímto termínem nám totiž konečně dorazilo rozhodnutí o předání stříbrného stupně Medaile sv.Jiří Lence Rydlové za její obětavou výchovnou činnost. Předání mělo proběhnout na Ivančeně v sobotu 26.4.2008. Slovo dalo slovo a v páteční podvečer jsme vyráželi směr Beskydy.
Po dlouhé ale klidné cestě jsme konečně dorazili do Janovic u Frýdku-Místku, kde jsme u našich příbuzných přespávali.Ráno jsme se nasnídali, chvíli ještě popovídali a hurá na Ivančenu uctít výstupem památku popravených skautů a převzít Lenčino vyznamenání. Zastavili jsme na parkovišti a celá naše výprava - Pepa, Radka, Bobák, Vašek, Lenka, Pepa R. a malá Eliška s Aničkou Rydlovi - se s chutí pustila po krásné asfaltové cestě vzhůru. Byli jsme trochu idealisté, a tak jsme na cestu vzali i golfáč pro dvojčata a samozřejmě asi patnáctikilový kámen.
Již od začátku naší cesty jsme potkávali spoustu skautů a všichni na nás divně koukali a poznamenávali: Jdete na Ivančenu poprvé, že? Cesta se z asfaltky rychle změnila na drsnou kamennou cestu, po které nejel ani prázdný golfáč. Nezbylo než vzít golfáč do rukou a nést ho Smile
 
Image
 Tak tady to nějak ještě šlo
 
Image
Eliška Rydlová měla cestu nahoru celkem pohodovou
 
Image
Tady už to na kočárek vůbec nebylo 
 
Cesta sice ubíhala rychle. Brzy jsme ale zjistili, že ani svižné tempo nám nestačí na to, abychom ceremoniál, kvůli kterému jsme přijeli, stihli. Začal opravdový závod s časem. Po cestě jsme předbíhali spoustu "nezatížených" skautů, dávali do toho všechny své síly. Měli jsme štěstí, a tak jsme vrcholu dosáhli asi minutu před začátkem ceremoniálu. Sotva jsme si odložili, už to začalo - minuta ticha za skauty popravené za 2.světové války, proslov starosty Junáka - Josého, předávání vyznamenání a česko-slovenská státní hymna. Na vrcholu v tu dobu bylo přítomno minimálně 500skautů a celý ceremoniál působil velmi emotivně. Lenka při něm převzala Medaili sv.Jiří za její příkladnou výchovnou činnost v Junáku - především v našem oddílu, který by bez ní dnes určitě neexistoval.
 
Image
Ceremoniál začíná - držíme minutu ticha za popravené ostravské skauty 
 
Image
Lenka (kdesi v davu) přebírá od náčelnictva Medaili sv.Jiří
 
Image
A prvními blahopřejícími jsme byli samozřejmě my, její skautští nejbližší
 
Potom jsme si všichni pořádně oddechli, nasvačili a přistoupili k mohyle, abychom přidali také naše kameny. Ten nějvětší a nejtěžší nesl Caca. Je na něm napsáno Nové Město nad Metují 2008 (až se tam někdy vydáte, schválně, jestli ho najdete).
 
Image
 Bobák s Vaškem přikládají náš kámen na vrchol mohyly
 
Image
Pro ty, kteří nepřečtou z obrázku: Nové Město nad Metují 2008
 
 Image
Celá naše výprava (až na Pepu Rydla, který je za foťákem a tak ho na fotce jen těžko objevíte)
 
Image 
 Radka a Eliška pózují před mohylou na vrcholu Ivančeny
 
Cesta dolů už probíhala o mnoho klidněji. Navíc se rozrhala obloha, vylezlo sluníčko a ukázalo nám opravdovou krásu jarních Beskyd. Cestou-necestou jsme opět kočárek a Áňu s Eliškou snesli dolů k autu.
 
Image
 V klidu jsme scházeli po uzounkých cestách zpátky k autu, při tom jsme obdivovali krásu Lysé hory (v pozadí)
 
Krásně utahaní po náročném výletu a se skvělým dojmem z beskydské přírody a skautského přátelství jsme nasedli do aut a vydali se na cestu domů. Cesta rychle utekla a v pořádku jsme dorazili do svých domovů.
 
Image