Tak jak se stalo tradicí minulé roky, tak i letos jsme se již od tábora těšili na zimní expedici na Janovičky u Broumova, protože jsme se měli opět sejít s našimi kamarády, kteří s námi pravidelně jezdí na tábory. Byl pátek 16.ledna a my jsme nastupovali do vlaku, abychom se přenesli o mnoho tisíc let zpátky do doby ledové, ve které se odehrával náš letošní program. Pojďte si s námi naše dobrodružství připomenout!

Image 

Vlak, kterým jsme cestovali byl hodně plný (a taky přetopený), a tak jsme do cestičky položili sáňky a postupně se všichni usadili. Oslík vytáhl karty a už se hrálo. Ve vlaku na nás již čekal Max, Terka a Dan, se kterými jsme se dali hned do řeči. Cesta rychle ubíhala. Ani jsme se nenadáli a už jsme vystupovali v Olivětíně z vlaku. 

Když jsme dorazili k chalupě, už na nás čekala auta s našimi zavazadly. Naložili jsme si je na pekáče a hurá do chalupy. Vybalili jsme si věci, rychle roztopili kamna a sešli jsme se na prvním "nástupu" v jídelně. Rozdělili jsme se do jednotlivých neandrtálských kmenů, dozvěděli se pravidla celovíkendové hry, ve které jsme měli získat co největší loviště pro svůj kmen, a dostali jsme hned první soutěžní úkol - k večeři si najít co nejvíce vajec blbouna nejapného z hnízd rozesetých v blízkosti naší chalupy. Všechny kmeny nějaká ty vejce našli, a tak nezůstal nikdo o hladu.

Image

A pak neměli ti blbouni nejapní vyhynout Smile (ve skutečnosti to ale bylo trochu jinak)

Image

Hlavně, aby nám ti blbouni nevlezli příliš do hlavy Wink

Potom jsme odehráli několik tahů na naší "mapě pravěku" a přišla další hra. Tentokrát to byl malý znalostní kvíz, za správnou odpověď jsme dostávali kousek skládačky obrázku, který jsme měli poznat. V soutěži jsme kromě faktů o době ledové určovali i jaká zvířata byla namalována v jeskyních nebo jsme si zkusili rituály pravěkých lidí.

Image 

Pro ty, kteří nepoznali hned - Rituál uvedení chlapce mezi lovce

Když všichni obrázek poznali, zazpívali jsme si Večerku, někteří šli hned spát a zbytek si poslechl příběh o boji s jeskynním medvědem z Lovců mamutů. Pak jsme už všicni zalezli do spacáků a spokojeně usnuli.

Druhý den jsme zahájili tradičně rozcvičkou a snídaní. Dopoledne jsme vyrazili sáňkovat na blízkou cestu. Před obědem jsme si zahráli ještě jednu další hru - sněhový souboj kmenů. Souboje byli velmi vyrovnané, ale o vítězi nakonec rozhodlo až skóre. Někteří trávili zbytek dopoledne v chalupě malováním pravěkých obrázků, zbytek dál sjížděl stráň a kouloval se. Po poledni jsme se všichni sešli v jídelně k obědu. Čekala nás skvělá polévka a kuře s bramborem. Protože jsme byli vlastně všichni neandrtálci, do kuřete jsme se pustili holýma rukama.

 Image

Kultura stolování neměla od té staré příliš daleko (jen kosti jsme neházeli za sebe)

Po obědě jsme odehráli další tahy, první souboje kmenů o území a užívali poledního odpočinku. Po svačině jsme opět vyrazili ven pekáčovat. Udělali jsme si krásnou (a trochu adrenalinovou) sjezdovku přímo vedle chaty. Všichni jsme si ji pořádně užili - nejvíc asi Ája s Bobákem a jejich sáňky.Cool  

Image

Lišák se na trati drží zuby nehty

Image 

  Jonys naopak celou stráň sjel asi pouze jednou bez nehody

Když už se stmívalo, dali jsme si večeři, odehráli další tahy a pustili se do bojů o zabraná území. Po setmění jsme pak vyrazili na poslední hru toho dne - boj o oheň. Každá družinka měla za úkol udržet si svůj oheň co nejdéle a zároveň se snažit koulí zhasit oheň ostatním družinkám. Nejdéle vydržel kmen Sekerníků a hru vyhrál. Po návratu do chalupy jsme se přestrojili do suchého, odehráli další tah, zahráli si bang a žolíky a šli spát.

V neděli jsme se probudili o malinko později. Po snídani jsme vyrazili ven, kde jsme se pustili do lovu mamutů. Museli jsme si dávat ale velký pozor, protože v lese byl i šavlozubý tygr, kerý se zase pokoušel ulovit nás. Mamuty se ulovit podařilo, a tak bylo o nedělní oběd postaráno. Zbytek nedělního dopoledne jsme závodili na sáňkách a pekáčích. K obědu nás čekal mamut s koprovou omáčkou. Najedli jsme se, odehráli poslední tah a vyhodnotili celovíkendovou hru. Na třetím místě se umístili Kopitníci, na druhém Lučišníci a vítězství vybojovala družinka Sekerníků. Pak už následovalo jen loučení s těmi, kteří odjížděli dříve, balení a úklid. Rychle nám to uteklo, a tak jsme po půl šesté vystupovali na nádraží z vlaku celý utrmácení, zralí do postelí k zaslouženému odpočinku.

Mně osobně se akce velmi líbila a opravdu jsem si ji užil. A věřím, že si ji užili i všichni ostatní, takže nezbývá než dodat za rok v zimě zase znovu!!!

více fotografií se časem objeví na http://picasaweb.google.com/hanaskaut