V pátek 8.10.2009 se družina Sokolů sešla ráno v 10 hodin na vlakovém nádraží. Rozdělili jsme si potraviny do batohů. Konečně přijel vlak a my jsme se mohli vypravit na dlouhou cestu za dobrodružstvím.

Měli jsme před sebou několik přestupů např. ve Václavicích, Starkoči, Jaroměři. Při tak dlouhé cestě se hráli karetní hry, ale také nám jeden kluk dovolil, abychom si zahráli na notebooku. Při cestě se také jelo náhradní autobusovou dopravou, jelikož zastávka v Turnově byla rekonstruována. Dorazili jsme do Liberce. Kousek od vlak. nádraží jsme si koupili zmrzku, ale bylo málo času na to, abychom se zde zdržovali. Jeli jsme dalším vlakem, přestoupili v Raspenavě a byli na místě určení - na zastávce v Hejnicích. Dali jsme si batohy na záda a vyšli. Kemp nebyl daleko. Cestou směrem k našemu kempu byly zajímavá místa ať starý rozbořený hotel, tak i krásný hejnický klášter. Když jsme dorazili do kempu, kde jsme postavili jeden stan, abychom zde schovali naše zavazadla. Vyrazili jsme na výlet do nedalekých Lázní Libverda. Šli jsme zkratkou, abychom si to náležitě prodloužiliSmile. Na kolonádě jsme si dali teplé lázeňské oplatky. Zde byl odpočinek, který nám dodal sílu společně s lázeňským pramenem a poté jsme vyrazili na Obří sud, což je restaurace v podobě obřího sudu. Čekalo nás přes 300 schodů, které jsme si vyběhli. Po této namáhavé cestě k sudu se zde chvilku posedělo a poté vydalo zpět. Tentokráte jsme již věděli kudy jít a nezabloudili. Po návratu do kempu se rozdělal oheň, postavili další stany a uvařila výborná francouzská polévka a ještě chutnější špagety. Po tomto aktu bylo již pozdě. Zazpívali jsme si Večerku a ulehli.

Ráno byla snídaně a kotlíkový čaj. Poté jsme se vydali na výlet. První kilometry nebyly moc zajímavé, ale pak to přišlo. Cesta okolo horského potoka byla to pravé pro nás. Lezli jsme podél potoka po obrovských kamenech a pozorovali nádherné vodopády. Těsně před vrcholem Ořešníku objevil Červ  zmiji, o které Beruška vyprávěl všem turistům, které jsme cestou potkali. Po dlouhém stoupání až na samotný vrchol Ořešníku byla odměna v podobě nádherného výhledu na Jizerské hory, avšak někteří se báli výšek, tak zůstali kousek pod vrcholem Ořešníku. Malá plošinka na vrcholku skály a tenké zábradlí nevypadalo příliš bezpečně, ale stálo to za to. Seběhli jsme dolů zpátky do Hejnic. V kempu uvařili výbornou polívečku a gulášek. Po obědě se šlo osvěžit do zdejší řeky. Na podvečer nás čekaly různé hry, např. „Bomba a štít“ , „Hloupá kuchťa Buchťa“ nebo „Noční hlídač“. Večer bylo opékání buřtíčků a večerka a také nechyběl spánek.

Ráno jsme si sbalili stany a všechny věci. Zahráli nějaké ty hry a ve 12 hod jsme se vydali na vlak. V Jaroměři, kde  jsme po několikáté přestupovali, byli Mufloni, kteří jeli také z víkendovky.  Spolu s nimi jsme dorazili do Nového Města, kde jsme si dali pokřik a poté jsme se rozloučili.