Opět po roce nadešel 1. srpen, den našeho odjezdu na tábor. Okolo 16. hodiny se na tábořiště v Nemojově nedaleko Dvora Králové začali sjíždět rodiče s dětmi, které zatím vůbec netušili, co nás tam všechno potká.

CIMG3006

Hned po seznámení s tábořištěm a táborovým řádem našel každý z nás tajný dopis se zprávou, že se v jistý čas někam dostavit. Následoval zahajovací táborák, ze kterého jsme se postupně rozešli na smluvená místa. Tam se sešly dva různé indiánské kmeny a vydaly se za šamanem, aby rokovaly o rozdělení nově získaných území. Jednání byla těžká a především bez výsledku, takže byla vykopána válečná sekera. A protože už bylo pozdě, šli jsme dobrat energii do spacáků.

Druhý den jsme budovali naše kmeny - vymýšleli jsme svá indiánská jména, jména našich indiánských kmenů, pokřiky a vyráběli kmenové čelenky zdobené pery.

CIMG2885

Indiáni kmene Vidličézů vyrábí čelenky

CIMG2909

Každý indián si vyrobil své kopí, na které si přidělával stuhy za splnění různých úkolů

Odpoledne jsme svedli první boj, ve kterém jsme se snažili podlomit psychiku druhého kmene tím, že jim zajmeme kmenového šamana. Hru nakonec po dlouhé a těžkém boji vyhráli Vidličézové. Na večerním nástupu jsme se navzájem představili a do dalšího dne se povzbudili bojovnými pokřiky:

CIMG2926

Kmen Vidličézů

CIMG2933

Kmen Anakenanuů

Třetí den jsme museli trochu zapracovat na naší bojové připravenosti - trénovali jsme především hod tomahawkem, vrh nožem a střelbu ze vzduchovek.

CIMG2950

Na střelbě připravena Vivoraná miš, Vytlemená kobyla a Hladový tygr

Po obědě krásně svítilo sluníčko, a tak jsme se vykoupali v provizorním bazénu. Protože pár dní předtím hodně pršelo, začali růst houby.

CIMG2889

Indián Největší blázen a jeho pořádný úlovek

Po svačině jsme se opět pustili do boje, tentokrát to byl tradiční indiánský boj u kůlu. Oba kmeny dorazily bojově naladěny vyzdobeny bojovým malováním. V souboji muž proti muži (někdy i ženě Wink) nakonec opět zvítězil kmen Vidličézů.

CIMG2997

Souboj Největšího blázna a Bystrého orla

CIMG2999

Souboj náčelníků Smrduté pracky a Dobré chuti skončil remízou

Zbytek dne jsme věnovali práci na indiánských stezkách, ve kterých se každý mohl stát buď šamanem, bojovníkem, nebo indiánskou švadlenou. Těsně po zalehnutí se ale v okolí tábora ukázalo několik světel z nově postavených bělošských osad. Hned jsme se pustili do špehování. Ve zjišťování informací a nenápadnosti poprvé jasně zvítězil kmen Anakenanuů a byla to opravdu velká sláva!

Ve čtvrtek mělo proběhnout další měření sil v jízdě na kánoích. Vyrazili jsme proto k Velké řece u přehrady Les království. Po svačině u hráze jsme postupovali podél břehů. Nakonec však byl souboj odvolán pro přílišné znečištění vody.

CIMG3003

Splašený bizon prohlíží krásnou hráz přehrady Les království

V odpoledních hodinách jsme se vrátili do tábora, kde nás čekalo první celotáborové sprchování. Večer přišla bouřka, a tak jsme se sešli v tee-pee, vyprávěli jsme si indiánské příběhy a učili se nové písničky. Večer rychle utekl a o půl desáté jsme se již rozešli do svých stanů.

Další den jsme začali s budováním svatyní pro naše bohy (např. bůh Pepsina - bůh hojnosti, bůh Vymetou - bůh pořádku a čistoty, bůh Tsunami - bůh vody, bůh Indigo - hlavní bůh, bůh války a vítězství). Po jejich dostavení se o svatyně strhla pořádná bitva trvající celou hodinu, ve které si vítězství odnesli opět Anakenanuové. Jenže hra skončila voláním o pomoc, které přicházelo přímo z tábora. Tábor přepadli běloši, všechno nám vyházeli, vedoucí svázali u kůlu a nechali po sobě vzkaz, že jim máme vydat mapu k pokladu na smaragdovém jezeře.

CIMG3030

Zkroušení vedoucí po přepadu tábora

Aby toho nebylo málo, rozehnali nám všechny koně, které jsme v táboře chovali. Museli jsme je co nejrychleji pochytat. Jak jinak než lasem ...

CIMG3077

Největší blázen chytá frýského hřebce

CIMG3064

Běžící býk byl v odchytu koní taky úspěšný

Večer byl také strhující - běloši přepadli znovu tábor, přivázali Soví pírko ke stožáru a Hladového tygra odvedli z tábora pryč. Museli jsme ho vysvobodit, což se nakonec povedlo.

V sobotu ráno nás čekalo nepříjemné překvapení - ke svatyni Anakenanuů se blížili běloši, kteří chtěli najít naši část mapy. Rychle jsme se ozbrojili a vyrazili bránit. Sami jsme to ale nemohli zvládnout a běloši naši svatyňku úplně vyrabovali. Když nic nenašli, chystali se zaútočit na svatyni Vidličézů. Rychle jsme se domluvili, že jim pomůžeme a jen díky našemu spojení jsme dokázali svatyni Vidličézů ubránit. Zjistli jsme, že spolu jsme silnější, a tak jsme chtěli válečnou sekeru zakopat. Došli jsme za šamanem a ten nám dal ještě další úkoly nutné k obřadu uzavření míru. Odpoledne jsme tedy secvičovali scénky s indiánskou tématikou a vyráběli lapače snů pro členy druhého kmene. Večer do tábora přišel šaman s dýmkou míru. Tancovali jsme posvátný indiánský tanec, zahráli scénky, předali si dary a vykouřili dýmku míru.

CIMG3108

Tancujeme tanec Hejá hejaná kolem mírového ohně

CIMG3136

Běžící býk vyrobil lapač snů Tiché vodě

CIMG3132

Největší blázen kouří dýmku míru

Mír tak byl konečně uzavřen. Navzájem jsme si ukázali naše části mapy a zjistli jsme, že ještě stále není celá. Šaman nám ale předal šifrovanou zprávu, kterou jsme ale neuměli přečíst.

Mysleli jsme si, že třetí část mapy mají běloši, a tak jsme je hned v neděli dopoledne napadli. Podařilo se nám jejich tábor obsadit, ale nic jsme v něm nenašli. Odpoledne začalo pršet, a tak jsme se více věnovali indiánským stezkám. Při chvilce bez deště se nám podařilo vyrazit na lov bizonů, ve kterém byl úspěšnější kmen Vidličézů.

V pondělí dopoledne jsme objevili dopis od šamana s popisem cesty do svatyně vědomostí, kde najdeme vše potřebné pro rozluštění zašifrované zprávy. Po trošce bloudění jsme svatyni našli a text rozluštili. Podle něho nalezneme třetí část mapy na vrcholu blízkého velkého kopce ve vzdálenosti 40 kroků směrem k zapadajícímu slunci. Odpoledne jsme se tedy vysprchovali a večer vyrazili na Zvičinu, ze které byl nádherný výhled. Počkali jsme si téměř na západ slunce a třetí část mapy nalezli.

V úterý ráno jsme dali všechny části mapy dohromady a vydali se podle ní za pokladem ze smaragdového jezera.

100_3560

Tak kudy bychom měli jít?

Po cestě jsme pořádně bloudili a ke Smaragdovému jezeru jsme dorazili až těsně před obědem.

100_3563

Smaragdové jezero, u kterého byl poklad zahrabán

V blízkosti jezera jsme začali na několika různých místech kopat, poklad jsme dlouho najít nemohli. Nakonec se nám to povedlo a nalezli jsme trohlu plnou zlata.

100_3569

Vždyť je to samé zlato, kde jsou sušenky?

Po obědě však do tábora dorazili bílí obchodníci, kteří měli o naše zlato velký zájem. Rozdělili jsme si je mezi sebe a nakoupili za ně to, co jsme nejvíce chtěli.

100_3573

Ten, který hypnotizuje si zakoupil pravou dýmku míru

Pak jsme si užili zbytek dne, zahráli si fotbal a poseděli u posledního táboráku, kde jsme celý tábor společně zhodnotili. Na středu zbylo už jen balení, úklid a cesta domů.

I přes malou nepřízeň počasí se nám všem tábor moc líbil a pořádně jsme si ho užili. Odnesli jsme si kromě odměn i celou řadu zážitků, na které budeme rádi vzpomínat. A už nyní se na další tábor určitě těšíme!