Opět po roce přišla tradiční zimní víkendová akce 4. oddílu, při které zažíváme různá dobrodružství spojená s tímto ročním období. Nejinak tomu bylo i letos, kdy jsme vyrazili na Mendelovu polární stanici na ostrově Jamese Rosse na Antarktidě, kde jsme ve výzkumných týmech provedli řadu vědeckých pozorování. Chcete-li se s výsledky výzkumů seznámit,  mrněte na pokračování článku.

SAM_0402

Po příjezdu do Olivětína jsme se svižnými kroky vydali na cestu k chatě na Janovičkách, kterou jsme pro letošek přejmenovali na Mendelovu polární stanici, její okolí se na jeden víkend proměnilo na široké, ledy pokryté pláně Antarktidy.

Po večeři jsme se rozdělili na tři vědecké týmy, které se snažili získat co nejvyšší světové uznání měřené tzv. Hirschovým faktorem.  Každý z nich obsahoval 2 zoology, 2 geology a 2-3 meteorology. Na úvod však všichni museli složit státní zkoušku ve svém oboru - zoologové rozpoznávali různé druhy tučňáků, geologové popisovali nerosty a minerály a meteorologové museli poznat různé druhy mraků a odhadnout, jaké počasí od nich mohou očekávat.

SAM_0323

Týmy získaly první body, zahráli jsme si společně nějaké společenské hry a ulehli do spacáků, abychom nabrali hodně sil na další den.

V sobotu po snídani jsme vyrazili na první výzkum zaměřený na geologii. Týmy musely najít různá ložiska nerostných surovin, ropy a zemního plynu. Ty zakreslily do mapy, spočítaly celkový objem a s ohledem na výkupní ceny surovin a finanční náročnost získávání doporučily nebo nedoporučily jejich těžbu. Z geologického výzkumu týmy vypracovaly zprávy do časopisu Science, které byly oceněny body do H-faktoru.

SAM_0333

Geolog doc. JohnDeere zakresluje ložisko hnědého uhlí

SAM_0337

Ložisko černého uhlí tvaru válce

SAM_0345

Tým RNDr. Ivet zpracovává zprávu o geologickém výzkumu do časopisu Science

K obědu nás čekaly speciality jihoamerické kuchyně - Argentinská polévka a těstoviny po argentinsku. O poledním klidu jsme nabrali síly na odpolední program, který zaměřil především na zoologii.

Odpoledne bylo v bojovném duchu, při kterém jsme se snažili vybít krysy a potkany, kteří byly na Antarktidu dovezeny a které ničí kolonie tučňáků. Jeden z týmů představoval tučňáky, kteří museli stále přecházet mezi čtyřmi životními potřebami - spánek, potrava, vylučování a rozmnožování. Po cestě je přepadaly krysy představované členy druhého týmu. Třetí tým se snažil tučňáky ochránit.

SAM_0354

Tučňák Fanoušek právě vykonává potřebu :-)

SAM_0365

Velký souboj o záchranu tučňáků před dotírajícími krysami

SAM_0371

Získávání těžko dostupné potravy

Odpolední program rychle utekl, ve zbytku času jsme si zahrály pozměněné mafiány a byla večeře, ke které byl podáván zeleninový salát Chimichuri. Po večeři jsme se sešli k poslednímu programu druhého dne, při kterém jsme zkoumali různé nástroje, které se na polární stanici využívají.

SAM_0377

Tak k čemu mohla tato věc sloužit?

Nedělní ráno jsme zahájili tradiční snídaní, po které jsme se sešli k výzkumu atmosféry a množství emisí, které se nejvíce projevují právě v oblasti jižního pólu. Vědecké týmy měly za úkol určit celkové množství emisí, které lidstvo produkuje každý rok, jejich původ podle států a typu producenta. Data musely přehledně zpracovat do zprávy pro časopis Science, ve které měly navrhnout, které státy by s ohledem na svou ekonomickou vyspělost a podmínky měly emise výrazně omezit.

Celá hra a především její zpracování byly velmi zajímavé a přinesly celou řadu zajímavých zjištění. Největšími producenty emisí jsou Čína a USA, vůči kterým byl navržen tvrdší postup při plnění emisních limitů. Hlavním zdrojem emisí je energetika, těžký průmysl a doprava.

SAM_0384

Údaje čínské lidové vlády o produkci emisí při výrobě textilu

Po zpracování této velmi důležité zprávy jsme se pustili do balení a úklidu. K obědu jsme odzkoušeli Chilský guláš. Před odjezdem proběhlo vyhodnocení celovíkendové hry, největší světový ohlas měl tým okolo doc. RNDr. Lišáka csc., jehož členové se stali členy nejvýznamnějších světových národních akademií věd. Vynikajícími vědci byly také členové týmu doc. RNDr. Pepana csc. a světové úrovně dosáhl také tým doc. RNDr. Ivety csc.

Pak už jsme ale opravdu museli vyrazit do Olivětína na vlak, který nás utahané, ale spokojené dovezl zpět do Nového Města, kde jsme se rozloučili a rozešli do svých domovů.