Po skautském roce opět přišly prázdniny a s nimi vyvrcholení celoroční činnosti - letní tábor, který byl letos v mnohém první: poprvé v zahraničí, poprvé na celé dva týdny, poprvé po delší době společný pro vlčata, světlušky, skauty i skautky. Jak se nám vyvedl, se dočtete v následujícím článku.

SAM_1458

Tábor začal v neděli 29. července ráno, kdy jsme se sešli na vlakovém nádraží, abychom absolvovali celodenní putování na tábořiště přímo pod Vysokými Tatrami na Slovensku. Abychom si všechna zavazadla nemuseli brát s sebou, napěchovali jsme Zabovu felicii s vozíkem až k prasknutí. Nastoupili jsme do vlaku a po několika přestupech dorazili až na autobusovou zastávku nedaleko místa našeho dvoutýdenního pobytu.

Po zabydlení jsme se sešli k zahajovacímu ohni, u kterého nás vyrušil místní šlechtic, který nás rozehnal ke třem jiným ohňům, okolo kterých začaly vznikat nové vesnice - Kiri, Těrchová a Malé Doly. Hned druhý den dorazil do tábora výběrčí daní s vojáky, který nás připravil o většinu tolarů, které dostaly naše vesnice do začátku.

P8010246

Výběrčí daní s vojenskou jednotkou vybírá každodenní desátek (a někdy i více)

Chvíli po odchodu výběrčího dorazil do vesnice lidově oblečený muž se sekyrou, představil se jako Juro Jánošík a hned nám poradil, jak získat více peněz pro rozvoj a spokojený život v našich vesnicích. Ty statečnější z nás pak povolal do zbojnických družin. Část každé vesnice se tedy stala pomocnou zbojnickou družinou - Buřti z Kiri, ..... z Malých Dolů a Musijafaretové z Těrchové.

P7300073

Juro Jánošík vyzývá vesničany ke zbojničení

P7300088

Zbytek dne jsme vymýšleli pokřiky a vyráběli táborové obleky

Večer jsme se pak všichni vydali na zbojnický rituál, kde každý nový zbojník musel přísahat věrnost družině a přitom si připít silně kyselým nápojem. Nikdo nezaváhal, a tak z nás byli zbojníci a vesničané.

CIMG5121

Ťoki přísahá věrnost zbojnické družině poprvé, podruhé, potřetí ...

Třetí táborový den jsme již začali hospodařit a zbojničit. Nejdříve jsme si však museli najít spolehlivého informátora, kterým se nakonec stala místní hostinská. Odpoledne jsme si vydělávali jako poštovní kurýři, kteří museli rychle předávat získané informace mezi různými vesnicemi. Poprvé jsme se taky začali zlepšovat ve vybraných dovednostech - práce s dřevem, znalost zvířat, vaření nebo táborničení. V noci pak přišla první opravdová akce. Z panských stájí jsme nenápadně kradli koně.

Ve středu jsme potřebovali ukradené koně ustájit, a tak jsme vyráběli příbytky z přírodních materiálů.

CIMG5141

Stavba stáje pro získané koně

Odpoledne ještě zpestřilo přepadání bohatých pocestných, jejichž majetek se při rozvoji našich vesnic hodil. Večer pak dorazil do tábora Jánošík, který nám vyprávěl o příteli Tomáši Úhorčíkovi, se kterým dříve zbojničil. Další den jsme ho měli jít navštívit do místní vesnice.

Ve čtvrtek jsme se tedy vypravili za Úhorčíkem do nedalekého skanzenu. Tam na nás nakonec čekala jeho manželka, která nám řekla, že Tomáš již zbojničit nechce a potřebuje změnit svou identitu tak, aby na něho vojáci nepřišli. Při té příležitosti jsme si prohlédli staré stavby z Liptova, oděv z Jánošíkovi doby a zkusili si vyrobit maličkost z ovčí vlny.

P8020354

Slimák si pod dohledem paní Úhorčíkové zkouší drhnout ovčí vlnu

P8020448

Juro Jánošík s kůží medvěda

CIMG5197

Vyrábíme papírové ovečky

Po návratu do tábora jsme se vysprchovali a večer poseděli u táboráku. V pátek jsme se pustili do změny jména Tomáše Úhorčíka. Nejdříve jsme se potřebovali zorientovat na matrice a zjistit vhodné jméno, kterým bylo Martin Mravec. Večer jsme si povídali o útrpném právu.

Sobotní dopoledne jsme na matriku vnikli a všechny záznamy o Tomáši Úhorčíkovi přepsali na jméno Martin Mravec. Tím byla prosba Jánošíka a Úhorčíka splněna. Odpoledne tak probíhalo formou dovednostních soutěží mezi zbojníky a vesničany.

P8040580

Vesničané soutěžili ve skládání různých hlavolamů

P8040589

Zbojníci zase raději v souboji na kládách

P8040609

Nebo ve střelbě z luku

V noci nás ale probudila střelba a volání o pomoc. Hned přiběhl Jánošík se zprávou, že zatkli zbojníka Mikuláše a chtějí ho popravit. Nebylo na co čekat, šlo o čas. Ti starší z nás tak rychle sháněli informace. Po půl hodině dorazili k popravišti, kde se strhla malá šarvátka, při které se Mikuláše zachránit podařilo.

V neděli jsme odpočívali a užívali si perfektního počasí, Stavěli jsme hráz, koupali se v nedaleké říčce a nabírali síly na druhý táborový týden.

SAM_1407

Stavba hráze (teplota vody cca 15 °C, teplota vzduchu cca 30 °C)

V pondělní ráno dorazil do tábora výběrčí daní a s radostí nám oznámil dopadení zbojníka Mikuláše  a jeho popravu, na kterou ho poslal známý soudce Pavel Révay. Byli jsme touto smutnou zprávou zděšeni. Hned po nástupu však informátorka přinesla zprávu o konvoji, který má projíždět po nedaleké cestě a ve kterém má jet i soudce Révay. Dopoledne jsme tak dávali dohromady informace a odpoledne připravili léčku. Vesničané zatarasili cestu dřívím a zbojníci čekali s Jánošíkem na příjezd povozů. Povozy jsme zastavili, zatarasili jim únikovou cestu a zbojníci přepadli jejich vojenský doprovod. Strhl se boj, který jsme v pohodě vyhráli, získali velké bohatství a navíc zatkli soudce, kterému jsme se chtěli pořádně pomstít za popravu zbojníka.

SAM_1416

Přepad povozů s velkým bohatstvím a soudcem

Souce jsme tedy zatkli a odvlekli do tábora. Nasvačili jsme se a chtěli jsme se pustit do odplaty. Abychom však poznali ty, kteří to zvládnou nejlépe, zkusili jsme si to na vlastních rádcích.

CIMG5239

JohnDeeree se snaží dostat co nejvíce barviva na svůj oblek

SAM_1436

Nejzmučenější rádce, který za odměnu mohl mučit soudce

SAM_1424

Ivet právě úspěšně propíchla balónek a čeká na spršku

CIMG5245

Soudce je veden k veřejné odplatě za popravu zbojníka Mikuláše

Večer dorazil do tábora výběrčí daní a zaplatil nám za propuštění soudce nemalý peníz. Díky tomu jsme tak mohli v úterý slavit.

V úterý jsme začali připravovat scénky na večerní oslavu, ve kterých musela vystupovat řada postav jako Jánošík, mrtvá ovce nebo nudista. Odpoledne jsme si zpestřili hrou Dráb a špion. Večer dorazil Jánošík, kterému jsme secvičené scénky předvedli. Všem se velmi vydařily.

SAM_1463

Večerní posezení s Jánošíkem

Následující dva dny jsme věnovali poznávání slovenských hor. Ti mladší nebo méně zdatní vyrazili na výlet na Štrbské pleso, od kterého vystoupili až k vodopádu Skok a k plesu nad ním. Ti silnější a odvážnější si zabalili krosny a vyrazili na puťák.

Hned po výstupu z autobusu jsme začali prudce stoupat s cílem pokořit horu Baranec s nadmořskou výškou 2185 m. n. m. Stoupání bylo velmi náročné, ale přesto jsme prošli pásmem lesů ke klečím a odtud ještě výše do oblasti alpínských luk.

SAM_1476

Alpínské louky ve výšce okolo 1 900 m. n. m.

SAM_1495

Po pěti hodinách nepřetržitého výstupu jsme Baranec přeci jenom dobyli

CIMG5292

Nejmladší účastník Mravenec na vrcholku s nádherným rozhledem od Beskyd až po Vysoké Tatry

Po hodinové pauze na vrcholku, ze kterého jsme se nemohli vynadívat na nádheru Tatranské přírody jsme prudce sestoupili na hřeben, po kterém jsme další dvě hodiny postupovali ke středu Západních Tater.

CIMG5305

Prudký sestup z Barance

SAM_1504

Přechod hřebene mezi Barancem a Plačlivou (cca 2000 m. n. m.)

Večer jsme okolo Plačlivé a Ostrého Roháče sestoupili do Jamnické doliny, kde jsme se ubytovali v chatě určené pro nouzový bivak. Dokonce jsme si zde mohli i rozdělat oheň a opéct chleby. V chatě jsme se perfektně vyspali a nabrali hodně sil do druhého dne.

SAM_1521

Posezení u bivakovací chaty v Jamnické dolině

Ve čtvrtek jsme pokračovali dolinou až k okraji hor a poté jsme došli kousek cesty do tábora. Puťák byl velmi náročný, ale rozhodně jeden z nejlepších, jaké jsme kdy absolvovali. Po návratu do tábora jsme odpočívali a sprchovali se. Večer přišel Jánošík se zprávou o dalším bohatém konvoji, který má projíždět nedaleko tábora. Hned jsme se pustili do přípravy léčky. Povozy jsme zastavili a pustili se do jejich vybírání, jenže mezitím přijel ještě jeden povoz. Z něho vyskákalo velké množství vojáků a zajali Jánošíka. Vojáků bylo tolik a měli takovou palebnou sílu, že se jim zbojníci nemohli postavit na odpor.

V pátek ráno ohlásil výběrčí daní, že Jánošíka popraví přesně v poledne na místním popravišti. Pořádně jsme se připravili a před dvanáctou se vypravili Jánošíka zachránit. Museli jsme však projít řadou dobře hlídaných bran, jejichž otevření nebylo zrovna jednoduché.

SAM_1538

Mumie se snaží otevřít jednu z bran na cestě za Jánošíkovou záchranou

Brány se nám postupně otevřít podařilo, ale když vojáci viděli, že se blíží dobytí popraviště, Jánošíka popravili zavěšením za bok na větev. Jánošíka se nám bohužel zachránit  nepodařilo, ale alespoň jsme u něho našli záhadnou truhličku, ve které byl jeho odkaz.

SAM_1544

Vojáci popravují Jánošíka

SAM_1552

V krabičce byla šifrovaná zpráva, jejíž obsah se nám podařilo poměrně rychle rozluštit

Z informací ve zprávě jsme určili místo na mapě, kde by se měl nacházet Jánošíkův zbojnický poklad. Určili jsme azimut a vyrazili. Shodou okolností jsme dorazili přesně na místo, kde se konal zbojnický rituál. Rozebrali jsme mohylu a v jejích základech objevili truhlu plnou tolarů.

SAM_1557

Nalezený zbojnický poklad

Večer u ohně jsme vyhodnotili celotáborovou hru a podle ní si rozdělili poklad mezi jednotlivé členy zbojnických a vesnických družin. Společně jsme zhodnotili tábor, zazpívali si večerku a rozešli se do svých stanů.

P8040649

Pohoda u táborových ohňů

P8040657

Posezení u táboráku

Sobotu jsme i přes nepřízeň počasí věnovali úklidu tábořiště a bourání některých táborových staveb. V neděli ráno jsme si zabalili věci na cestu, opustili tábořiště a vydali se na cestu domů. Po nepříjemném zdržení v Chocni jsme okolo deváté hodiny večerní dorazili na nádraží v Novém Městě, kde jsme se rozešli.

Letošní tábor se nám i díky perfektnímu počasí velmi vydařil, určitě na něj budeme rádi vzpomínat a už nyní se těšíme na ten další, který nás bude zase za rok čekat!