V pátek 9. 11. 2012 se smečka vlčat ze 4. oddílu vypravila na skautskou základu Šiškovice ležící nedaleko Slatiňan, kde strávila slunečný podzimní víkend uprostřed lesů plných mnoha zajímavostí.

SAM_1966

Cesta vlakem rychle ubíhala, a tak jsme v podvečer dorazili do Chrudimi, odkud jsme měli jet autobusem. Zahráli jsme si hru, trochu zazmatkovali a autobus byl ten tam Smile. A tak pro nás musel přijet Pepa autem a dovézt nás až k základně. Zapálili jsme si plynové lampy a hned se pustili do topení a vaření večeře. Mezitím jsme si stihli zahrát i několik společenských her. Po večeři (kterou skoro nikdo nejedl) jsme si zazpívali večerku a šli do pelechu.

Druhý den jsme zahájili tradiční rozcvičkou. V potoce, který tekl okolo základny, jsme si vyčistili zuby a nesnídali se. Pak jsme se začali připravovat na výpravu po místních lesích. Mezitím p. k. Jelimán a Kamzík vyrazili plnit první bílý tesák (celodenní putování s řadou úkolů).

SAM_1944

Troška ranní hygieny krátce po probuzení

Po desáté hodině jsme se vydali na výpravu. Cesta nám při hraní náletu rychle ubíhala, a tak jsme po dvou kilometrech dorazili na místo bývalé rozhledny, ze které dnes zbylo jen její torzo. Plnili jsme při tom úkoly do vlčácké stezky. U rozbořené rozhledny jsme se naobědvali a nabrali elán do další cesty.

SAM_1956

Vlčácká výprava u rozbořené rozhledny (chybí Tonda a Kamzík)

Po dalším kilometru, na kterém jsme potkali starokladrubské vraníky, jsme došli na rozcestí. Na něm nás čekaly různé prolézačky a hrazdy. Kdo chtěl, zkusil si udělat výmyk nebo podmet, Piňďa ukázal i parádní toč vzad.

SAM_1958

Mrzáček ručkuje jako opičák :-)

SAM_1959

Ťoki sleduje, jak na to ...

Neušli jsme ani kilometr a čekal nás nejlepší bod celého dne, Kočičí hrádek. Na rychlo jsme si vymysleli hru na jeho dobývání a pustili se do hraní. Hra nás opravdu hodně bavila, a tak jsme ji hráli možná dobrou hodinku.

SAM_1965

Dobýváme poklady ukryté na Kočičím hrádku

A protože čas neúprosně postupoval, vyrazili jsme dál. Naším cílem byla rozhledna Bára II s lezeckým a lanovým areálem. Kluci se hned rozprchli na různé atrakce - někde zkoušel lezeckou stěnu, jiní přecházeli lanové lávky.

SAM_1968

Stěna plná vlčat

SAM_1970

Rex zkouší lanovou lávku nazývanou tramvaj

Na závěr jsme zkoukli Železné hory z rozhledny a vyrazili do blízké vesnice, ze které jsme odjeli autobusem. Díky ochotě řidiče nám tak zpět do základny chybělo pouze posledních 300 metrů.

SAM_1976

Odvážní na vršku rozhledny

Večer jsme potom trávili hraním různých her a starostí o teplo a jídlo. A protože nás celý den trochu utahal, zalezli jsme do postelí a docela rychle usnuli.

V neděli jsme se nasnídali a vyrazili do okolí základny. Piňďa natáhl mezi stromy lajnu a kluci si mohli vyzkoušet, jaké to je, být provazochodcem. Některým se nakonec i celkem dařilo. Mezitím jsme připravili oběd a uklidili po sobě tak, abychom se po jídle mohli vypravit na vlak, který nás v podvečer dovezl na Václavice, kde na nás čekalo několik rodičů, kteří nás rozvezli do našich domovů.