Zatímco Pomněnky se vydaly na tábor po silnici, zkušení členové našeho oddílu přijíždějí po kolejích. Aby nám to České dráhy moc neusnadnily, ohlašují už v Novém Městě hodinové zpoždění. Neklesáme však na mysli a o několik chvílí později, stále s úsměvy na tvářích, se už blížíme ke Křenovu...

Tábor201626

 

Odtud se pěšky odebíráme do Londýna 2. poloviny 19. století. To už jsme si díky parnímu metru město prohlédli a nechali se zaměstnat východoindickými společnostmi – portugalskou, nizozemskou a švédskou.

Tábor201623

Porugalská východoindická společnost

Tábor201621

Švédská východoindická společnost

Tábor201622

Nizozemská východoindická společnost

U večerního táboráku se královna rozhodla rozpustit Britskou východoindickou společnost a nabídnout její místo na trhu některé z těch našich. Podmínkou k tomu je vykonání cesty kolem světa. Když se potom především kvůli panu Foggovi spouští hádka, zda je to možné už za 80 dní, doplní královna i tuto podmínku. Ještě na tu noc nám zajednala parník do Německa.

Tábor201620

Na návštěvě u britské královny

Naše cesta vede v prvních dnech přes Německo a Itálii na jih k Suezskému průplavu. Nejdřív pomáháme kancléři Bismarckovi sjednocovat Německo a Ferdinandovi von Zeppelin s konstrukcí vzducholodě. V Itálii nás potom čeká pořádné obchodování. Světlušky a vlčata také v pizzerii pečou a rozvážejí.

Po noční bouři na Středozemním moři nás překvapí ještě další nepříjemnost. Suezský průplav není dokončen. My operativně zvedáme kotvy a míříme přes Bospor a Dardanely do Černého moře. U Istanbulu nás však přepadnou, a tak z Turecka putujeme po souši až do Indie.

Tam se nám na základě kastovního systému změní někteří vyvolení ve vedoucí, vedoucí naopak mají možnost si tento den užít bez starostí. Zde zažíváme boje o posvátnou krávu, stavbu Tádž Mahalu i povstání proti britské nadvládě.

Další probuzení je v Zemi vycházejícího slunce. A že tu slunce vychází opravdu brzo – přibližně v 0.30 středoevropského času. Zdejší císař s námi chce obchodovat, pouze pokud mu z chrámu přineseme zrcátko bohyně slunce. Cestou do chrámu však potkáváme opravdu strašidelná stvoření.

Na divokém západě bojují indiáni se spalničkami. Následujícího dne je opouštíme a ocitáme se uprostřed občanské války. Jediná možná cesta úniku jsou balóny. Vítr nám nepřeje, a proto bude příští přistání v Brazílii. A co jiného by nás mohlo potkat v Brazílii, než karneval.

 

Tábor201627

Nouzové přistání v Brazílii

Tábor201633

Brazilský karneval

Konečně nabíráme správný kurs a míříme do Afriky. Zde si některé z nás díky zlomyslné radě, abychom se maskovali kvůli obchodu jako černoši, odvádějí do otroctví a nezbývá nám nic jiného, než je zachránit.

Nyní už připlouváme do Anglie. Ale co to? Z přístavu nás nechtějí pustit kvůli karanténě. Naštěstí všichni nakonec prokázali svoji bezinfekčnost. A teď už hurá ke královně. Ještě malé zdržení před samotným palácem, ale ne… Big Ben právě odbil. Dojeli jsme pozdě? Vy už asi tušíte, jak to skončí, a kdo ne, ten má za úkol si ten slavný příběh nastudovat.

Tábor201625

Ranní nástup

 

Věřím, že nikdo nezapomene ani na bourání, protože jsme si z přístavu nějakou tu epidemii asi přeci jen přivezli a navíc nás to pravé anglické počasí neušetřilo. I přesto věřím, že si všichni táborníci odvážejí co nejvíce pozitivních zážitků.

Tábor201631

Bourání tábora

Tábor201632

Skládání táborové základny

Autor: Vojtěch Rydlo