Logo střediska

Tábor benjamínků

Věkově nejmladší družinu ze všech oddílů střediska má 6. oddíl z Šonova. Jmenuje se „Kuřátka“ a sestává se z osmi dětí ze školky a prvních tříd. Aby si i tito nejmladší bratříčci a sestřičky vyzkoušeli, jaká dobrodružství je čekají v následujících letech na táborech, vydali jsme se s nimi na velkou výpravu. Na pět dní jsme zabrali stany, které pak posloužily zbytku oddílu na velkém táboře. Za tu dobu jsme zažili ranní rozcvičky, nástupy, hry a učení se táborovým dovednostem.

Celým táborem nás provázel příběh skřítka, který hledal ukradený hrnec zlata. My mu pomohli a zabránili tak tomu, aby se stal člověkem. Říše pohádek byla tedy zachráněna od ztráty jedné ze svých bytostí. Příští rok se třeba uvidíme s ostatními na táboře v Dědově.

 

Tábor v Chotěvicích

Na krátký tábor Benjamínků navázal tábor klasický pro zbytek šonovského oddílu.

Přestože byl tábor poznamenán řadou hygienických opatření (jako např. nemožnost návštěv koupališť, hradů a zámků, zákaz pomoci dětí v kuchyni, atd.), užili si ho všichni účastnici stejně dobře jako v letech minulých.

Táborem nás provázel příběh návratu na naši planetu po letech strávených v kosmu kvůli globální katastrofě (pro letošek tedy docela zajímavé téma). Táborníci zjišťovali, s čím se na své domovské planetě mohou setkat, bojovali proti jejím zdivočelým obyvatelům a planetu kolonizovali. Tomu byl přizpůsoben i program tábora. Ten byl zaměřen hlavně na pobyt v přírodě a práci v týmu.

Zažili jsme vyčerpávající přednášku o přežití v přírodě od vojenského specialisty, poznávali okolní lesy a louky, vydali se na třídenní puťák a přespávali v lese. V rámci „Dne borců“ si mohli táborníci zkusit „život po slepu“ – několik hodin se zavázanýma očima, „bosou chůzi“ – náročný okruh různými terény bez bot, „ranní vstávání“ – putování za východem slunce na nedaleký kopec a další výzvy. Samozřejmostí byla spousta pokusů o získání bobříka mlčení. Velkým testem schopnosti spolupráce a vzájemné koordinace byla závěrečná hra „Zrychlení času“, při které družiny společně vytvářely „město“ z přírodních materiálů na základě měnícího se zadání. Přes počáteční chaos se družiny dokázaly zorganizovat, vytvořily řídící strukturu a „své město“ vedly k prosperitě.

Nechyběla lanová překážková dráha, koupání v Labi, sportovní i nesportovní hry. Noční bojovka, vyrábění táborových triček, večerní čtení a spousta další legrace a zážitků, jaké nelze získat nikde jinde než na táboře. Několik kluků složilo na táboře své vlčácké sliby a tři pak svůj slib skautský, ve kterém se zavázali, že budou činit vše, co je v jejich možnostech pro to, aby byl svět lepším místem.

Tento tábor byl realizován za finanční podpory Královéhradeckého kraje. Děkujeme!

logo KHK

Jakub Pěnička - Barbušák