1.-3. února 2008
Společná akce 1. a 3. oddílu začala odjezdem vlakem z Nového Města nad Metují. Celkem bylo šestnáct cestujících, ke kterým se později večer připojili ještě Racek a Boras. V Bělovsi jsme zjistili, že vlak se nějak podezřele naklání doleva, což bylo záhy vysvětleno, když si Sperou, Chemik a Boudí přesedli na druhou stranu vlaku a... jelo se dál.

Image 

Před nádražím v Polici (tam v polích před tunelem, co se to tam tak jmenuje) se Chemik slušně otázal řidiče mikrobusu, jestli prý jede do Police a kolik nás sveze. K našemu štěstí nás vzal všechny, i když to bylo trochu na těsno.

Od autobusáku ke klubovnám to bylo v doprovodu Kariho kousek a tak jsme zdárně dorazili. Racek s Borasek říkali: "Až přijedete, možná už tam budeme, tak kdyžtak chvíli počkejte". Tak jsme čekali. Ale abychom nečekali jen tak sbůchdarma, ubytovali jsme se, nakoupili zásoby a zahráli pár her.

Asi po třech hodinách konečně dorazil i Boras a mohlo se začít s instruktáží. Učili jsme se oblékat do sedáku, navazovat lano, jistit se a řekli jsme si i něco k prvolezectví. Káně a Lišák si hned šli svoje nově nabyté zkušenosti vyzkoušet při výstupu na půdu a následném slanění schodů.

Image

Image 

Večer jsme zakončili hrou s písmeny a slovy, obecně známou jako "město, moře", při které se lobovalo, jak to šlo a zejména kampaň: "Týgr podvádí, jé to spórný", se velice ujala. Potom už Borasovo večerní čtení a v noci pak rada kvůli táboru.

Sobota - den D. Hned ráno jsme se začali chystat do tělocvičny. Barbušák a Káně oblékli sedáky, spojili se jistícím lanem a pod dohledem Chemika vyrazili dokoupit zásoby. Když se pak před Penny odvazovali a významně přitom pokukovali po nedaleko stojícím továrním komínu, úcta okolostojících k nim velice stoupla. Jak jinak si vysvělit jejich úsměvy na rtech?

Do tělocvičny za námi dorazila i spousta dalších, kteří s námi netráví celý víkend. A bylo to dobře. Vesměs se jednalo o zkušené lezce, takže nás na tu spoustu práce nebylo málo. Natáhli jsme lana a začalo se lézt. A co byl ten největší oříšek? Spíš kdo... Chemik a Káně. Ale přeci jen i oni dva se pokusili.

Image 

Lezli jsme tři hodiny a měli jsme toho dost. Nohy bolely, ruce bolely. A to ještě Borase napadlo, že potom půjdeme na procházku. Ale šli jsme. Bylo totiž krásně. Foukal vítr, na nebi ležela šedivá peřina a byly příjemné dva stupně nad nulou.

Image 

Rozhodli jsme se pro Hlavňov, aby kluci viděli prima totemy, co jsou tam u jednoho srubu. A to byl právě ten problém, protože se šlo okolo rybníka a hecuňk je hecuňk...Vše asi vysvětila fotka výše. (Jo Radku, klidně ji sem dejSmile)

Image 

Protože byla zima, tak jsme se nikde dlouho nezdržovali a šli jsme, jak rychle to šlo. Někteří se dokonce rozhodli běžet. Byli to dvě skupiny - kuchaři Rákosníček, Hašan, Lišák a Tom a zmrzlíci Barbušák a Káně. A oběma skupinám se to vyplatilo. Sešly se v Suchém Dole a kde se vzala, tu se vzala - autobusová zastávka. A můžeme tomu říkat třeba štěstí - za 2 minuty jel autobus na Polici. Alespoň tak bylo více času na vaření večeře.

A ta stála za to! Jablkové knedlíky zmizely jak pára nad hrncem, ve kterém se vařily. A vypařili se i Radek a Boras, kteří jeli na ples a s nimi Tom, Lišák a Tygr, kteří už v neděli mají jiné povinnosti.

Celý večer "spolknul" zábavný pořad "Prašť jak uhoď", který měli v režiji Barbušák a Chemik. Šlo o to, že tříčlenné týmy měly během pěti minut secvičit a sehrát scénku na zadané téma. Přestávky, takzvané reklamní pauzy, byly vyplněny skautskou teorií, neboť hlavním partnerem pořadu byl Junák - svaz skautů a skautek České republiky. Vítězi soutěže se stali Mlok, Hašan a Škvára.

Před spaním jsme sehráli dvě kola městečka Palerma a pak hurá na kutě. Jenom banda roverů hrála Bang o úklid kuchyně. Chudák bandita Hašan... dvakrát vypadl hned na začátku.

Nedělní ráno po snídani bylo pokračování večerního pořadu - "Prašť jak uhoď - speciál". Zbývající dvě témata dohráli Radek s Borasem a Chemik s Barbušákem. A pak už uklízení, balení, oprava kanalizace. Brzký oběd spáchal opět Rákosníček. A ve dvanáct třicet jsme již čekali na vlakovém nádraží.

Image 

Všichni jsme se schodli, že víkend byl úplně super a všem se líbil. Byla legrace, ale i se udělalo spoustu užitečné práce a nemusíme se bát spolu vyrazit na opravdovou a nefalšovanou skálu. Ale to až  bude teplo...