S trochou zpoždění vás chci informovat o tom, jak jsme se měli na letošním táboře v Pribylině.
20080719_14.JPG

Nejdříve byla spousta porad, plánování, přípravy materiálu v Novém Městě. 29. června se konečně vydala přípravná skupina přímo na místo konání tábora. Dvě auta, až po střechu naložená potřebným vybavením, zdárně zdolala celou čtyřsetkilometrovou trasu, a tak jsme se již večer mohli pustit do práce.
Za několik dní vyrostlo na původně prázdné louce skutečně malé městečko.

 

20080629_01.JPG

   20080727_02.jpg

 

Nejvíce pozornosti se samozřejmě věnovalo stavbě kuchyně a latriny – nejdůležitějším součástem tábora. Neméně práce ale daly i ostatní stavby – stožár, strážní věž a samozřejmě stloukání podsadových stanů. Potřebné dřevo jsme získávali z lesa anebo z místní pili (prkna na stany).
Podívejte se, jak se nám to podařilo postavit:

 

Přípravný tým v kuchyni
Tlučení podsad
Strážní věž s ochrankou tábora 
Když přijeli ostatní účastníci tábora, mohlo se konečně začít. Táborová hra probíhala ve stylu přežití po jaderné katastrofě. Vše začalo tím, že jsme museli na jeden den opustit pohodlí svých příbytků a s omezeným počtem věcí se odebrat do „atomového krytu“, který byl představován vyklizeným nářaďovým stanem. Zde jsme společně uvažovali nad tím, co je pro nás důležité, co bychom po sobě na světě chtěli zanechat, vyslechli jsme přednášku na téma: atomové zbraně a jejich následky, a mnoho dalšího.
Dále jsme pokračovali stavbou nového potrubí, zásobujícího tábor pitnou vodou a průzkumem okolí. Poté, co jsme zjistili, že nám kdosi v okolí škodí tím, že nám bere zásoby, rozhodli jsme se to tak nenechat. Zvýšili jsme svou pozornost při hlídání tábora a nacvičili jsme si možný útok na tábor, jeho obranu a boj v terénu. Nic z toho však nepomohlo k tomu, aby si kdosi z vesnice na dva dny nepůjčil naši sprchu. Naštěstí se po dvou dnech znovu našla a vrátila do tábora.
Mezitím jsme měli v táboře návštěvu v podobě záškodníků z běžkařského oddílu Mlokova táty. Pěkně jsme si s nimi zaběhali po okolí tábora a nakonec je zdárně pochytali. Byla to však fuška a bez přivolané motorizované jednotky bychom to stěží zvládli.

 

 

Marián střeží zajatce
V dalších dnech jsme se střídavě vydali přenocovat na Pribylinskou kolibu na svahu Bystré.
Byla to prima procházka a zážitek k nezaplacení.

 

Před odchodem

 

Večeře u koliby
Jak si kdo ustele, tak si taky lehne

 

 Před kolibou“

Poslední týden tábora byl také plný událostí.
24. července jsme uspořádali tradiční Vánoce. Strojili jsme stromeček, připravovali si dárky, k večeři byl řízek s bramborovým salátem a zpívali jsme koledy.

Štědrovečerní večeře
Nadílka

Další den jsme na přání Číny uspořádali generálku před Olympijskými hrami – táborovou olympiádu. Za účasti zahraničního hosta Matsamuri Senseje jsme se utkali v množství disciplín jednotlivců i týmů. Veškeré snažení bylo korunováno vyhlášením vítězů na bývalém tábořišti dvojky, kde jsme při přípravě objevili jejich stupně vítězů.
Matsamura Sensei
Hod polenem
Lukostřelba
Vzduchovka

 První ze dvou posledních výprav byla do Roháčů, kde jsme chytli docela dobré počasí a tak nám mraky nebránily ve výhledu na krásnou přírodu Západních Tater.

Výprava na těžší trasu

Výhledy v Roháčích

Výhledy v Roháčích

A ta druhá byla na Váh. Bohužel byl docela rozvodněný a tak se pro jistotu uskutečnil pouze jeden sjezd z obou plánovaných.

Nástup posádek

 Vyplutí

Tábor se nám pomalu chýlil ke konci. Po zakončovacím ohni nám zbývalo už jenom to smutné – všechno zbourat, uklidit po sobě louku a okolí a … domů.

Zakončovací oheň

Nakládání materiálu na valník

Zde stála kuchyně

Nezbývá než poděkovat všem, kdo se na zdárnému průběhu tábora podepsali, všem účastníkům a samozřejmě taky „naší“ loučce a „naší“ říčce za to, jak se nám to letos pěkně povedlo.
A za tři roky snad zase … nashledanou v Pribylině.

20080728_02.JPG