Bylo krásné (sice trochu zamračené), chladné, podzimní ráno a 1.oddíl se, jak už je tradicí, vydal na výpravu do Teplických skal.

teplice1.JPGSešli jsme se v takovém normálním počtu ale někdo tu chyběl. Byl to Barbušák. Bohužel byl v týdnu nemocný a ještě mu nebylo úplně dobře. Místo Barbušáka jel s námi Mexičan. Vybrali jsme peníze na vlak, koupili jízdenku, nastoupili do vlaku a uháněli směr Teplice

Rocky (myslel že budeme ve skalách spát takže mimo spacáku a karimatky měl s sebou ještě spoustu jídla) začal vybalovat ku všeobecné radosti své zásoby. Z vlaku jsme šli přímo ke vchodu do skalního města. K našemu údivu se ještě platil vstup. Nám se však platit nechtěl. Tak jsme pod vedením Hašana pokladnu obešli, což nám bylo později houby platné, neboť jsme potkali ochranáře a museli jsme si lístky koupit u něj

Naši první větší zastávkou byla odbočka u hradu Střmen. Tam začala i naše hra. Každá posádka si měla vybrat jednoho, který vyběhne k informační tabuli, tam si zapamatuje 5 významných dat, které se týkaly hradu, a poté vyběhne až úplně nahoru. Od Bobrů to byl Jack a od Jestřábů Dundee. Oba úspěšně zvládli úkol a tím pádem obě posádky získali další indicie. 

teplice3.JPG

Pokračovali jsme dál ke Goetheo desce kde nás čekal další úkol, na který jsme použili získanou indícii. Měli jsme pomocí desky a naší indície zjisti zeměpisné souřadnice cechky která byla ukryta někde v okolí 10metrů. Po velkém luštění a hledání i s pomocí Bagheery, který se na nás přijel podívat, jsme cachku našli.

Naše další cesta vedla k Bivoji. Po cestě jsme potkávali Myslivečka na čekané a nebo i skladatele Smetanu za klavírem. Vše samozřejmě v podobě skalních útvarů. Na Bivoji jsme si dali oběd a zahráli jsme hru. Pravidla hry byla jednoduchá: “Seber soupeřovi šátek!“, ... který měl zastrkaný v kalhotách a vypadal jako ocas. 

teplice5.JPGPak jsme se ještě všichni pobavili, když Mexičan schoval Méďovi batoh a on ho hledal. Jelikož nás čas tlačil, museli jsme už jít na vlak. Čekání na vlak jsme si krátili hraním Sacculu a čtením zajímavých nápisů na zastávce. Akci jsme zakončili na nádraží s modrým nebem nad hlavou a většina nás odešla na oddílovou radu. Akce se nám všem moc líbila a těšíme se na další.

 

 

 

 

Autor a Foto: Méďa