V sobotu dne 15. 6. 2013, v den plánované akce, se družina Kormoránů u Sokolovny setkala s nevšedními průvodci. Jakmile odbila devátá hodina, vyrazili kluci spolu s dvěma místními rytíři na výpravu, jejíž cílem nebylo nic jiného než dopadnout bandu zlotřilých loupežníků, kteří doposud plundrovali naši drahocennou zemi.

 

 

Od Sokolovny jsme vyrazili směrem na Zadomí a dále do hlubin Klopotovského údolí, kde jsme úspěšně zhlédli krásy místní přírody a neopomenuli jsme též přilepšit prasatům a jelenovi, kteří se k nám velmi měli.

 

Po krátkém odpočinku následovala dlouhá a strastiplná cesta, kterou jsme přerušili až u prapodivné rokle, ze které na nás vykukoval trpaslík, ale když jsme přišli blíž, zalekl se a utekl.

Další zastávkou naší cesty byl slavoňovský kostel. Tato monumentální stavba nás zaujala nejen svým vzezřením, ale hlavně atmosférou kolem kostela samotného. Když jsme konečně odtrhli své zraky od této krásy, byli jsme nuceni zastavit se v našem putování. V cestě nám stál traktor a nebyla jiná možnost, nežli se stáhnout do ústraní a čekat, než louku před námi poseká.

Pokračovali jsme tedy dále, nyní již mimo vyznačenou stezku k Poradní skále. Po cestě jsme se řádně vyzbrojili, jelikož setkání s nepřáteli bylo čím dál tím pravděpodobnější. Ve chvíli, kdy jsme přicházeli pod Poradní skálu, se to stalo.

 

Ozval se divoký ryk a vyřítila se na nás banda neorganizovaných, otrhaných a přinejmenším deset dní nemytých pobudů mávajících nad hlavami všemožnými zbraněmi.

Jen díky síle naší spolupráce a organizovanosti družina zvládla loupežníky pobít a dostat se ke sladkému pokladu.

Po tvrdém boji jsme si dali oběd, potrénovali naše bojové schopnosti a vydali se spolu s loupežníky na cestu zpět.

Na samotném konci jsme se vyfotili u kláštera na Rezku a došli zdárně až k loděnici, kde už na nás čekal oheň. Díky nádhernému počasí se naše výprava vydařila a na nic si dle mého názoru nemůžeme stěžovat. J