13.10.2007

V sobotu jsme se sešli poměrně brzo ráno na nádraží. Bylo nás hodně, ale chyběl Medvěd, který má v pokoji „bordel“, takže ho maminka nepustila. Byl s námi jako host i Grizzly a jeho synovec Vážka.

Koupili jsme si lístek na vlak a přišel Méďa, že už si uklidil…

Ačkoliv to ráno vypadalo, že bude celý den zamračeno, když jsme v Teplicích – skalách vystoupili z vlaku, svítilo sluníčko, nebe bylo modré a po mracích ani vidu ani slechu.

Vzhůru do skal! Samozřejmě nesmějí chybět tradiční zastávky

–        na Ozvěně – aby stihly dojít plíce

–        u Střmenu – abychom jim zase utekli

–        vybíhačky – tradičně velmi populární, řekl bych, že dnes více než jindy

–        krmení Koně

–        průchod Sibiří

a… konečně jsme na odbočce na Plošinu. Potichu jako myšičky, hbitě jako kamzíci, funíce jak kobyly, vyšplhali jsme nahoru. Maxovi se po cestě podařilo natrhnout si katě, jelikož zahučel do díry. Taky tam ztratil klíč od kola…

Na Plošině jsme si opekli buřty k obědu a pak jsme v útrobách Keporkakovi skály „Šikulky“ hledali indicie na cestě k pokladu. Co nám nakonec vyšlo, to vám neřeknu, neboť pak byste šli a poklad nám šlohli…

Pod Hladomornou jsme se zdrželi asi 2 hodiny, přičemž nás navštívili dva bratři z Pardubic a nabídli nám k dispozici chatu „U Skalní nevěsty“… snad někdy využijeme.

Po cestě zpátky jsme si právě u této chaty pěkně zablbli, když jsme tvořili živé mosty mezi šutry a zkoušeli slézat kameny podél cesty.

Akce se vydařila a všichni byli spokojení, ale také náležitě utahaní, když jsme okolo půl šesté dorazili zpátky domů.

BB