V sobotu 17. listopadu v 8:30 ráno se desetičlenná výprava 1. oddílu rozloučila s teplem klubovny a po letmém pozdravení se s 3.oddílem, jenž pořádal u rybníku otužilecký dýchánek jsme se vydali směr Spy...
to jsme ještě netušili, co všechno nás čeká...

Šli jsme od Rezeckého mostu podél řeky k mostu Sepskému a odtud počervené značce dále.

První přestávka se uskutečnila u studánky Na Husím krku. Konstatovali jsme, že se jde pěkně a napili se vody ze studánky. Hulk a Tagr snědli první řízek a mohlo se pokračovat.

Brzce zimní příroda byla tím více bílá, čím výše jsme šli. U Ohnišova to již vypadalo jako pravá zima a tak, samozřejmě, nebyla nouze o koulování nebo dovádění ve sněhu. Kapitán začal litovat, že si nevzal sáňky, protože mu pomalu docházelo, že na horách by se hodily.

Hulk snědl druhý řízek, načež byl kapitánem odhozen do mlází, neboť si koledoval, ačkoliv Velikonoce budou teprve za dlouho... Nedal si pokoj. Naopak - přibral do party ještě Pauleeho. Jenže mu to bylo houby platné, protože kapitán se s žádnou vzpourou nepáře a v hustém, nízkém lesíku, zmizeli oba.

Nic však není věčné - ani síly v nohách skautů. Táhli jsme se čím dál pomaleji. Hašan a Barbušák již byli poněkud nervózní, neboť věděli, co se stane, když nám v Bystrém ujede autobus - to by byl konec!!

Neujel - stihli jsme ho o pět minut. Uvnitř seděl Lišák. Od této chvíle je nás tedy již jedenáct. Vystoupili jsme na konečné a hned se vydali do kopce na Luisino údolí. A zde se teprve ukázalo, že ti, kdo si vzali kluzky nebo pekáč určitě neprohloupili. Bude to parádní jízda.

A šlo se a šlo... Dokud se šlo po silnici, šlo to, ale jak se z ní sešlo, už to moc nešlo.

Řečeno jednoduše - Na Luisině údolí jsme se vydali do kopce a začali jsme se bořit. Nakonec jsme vrcholu dosáhli - unavení, mokří, ale šťastní! Sice bylo kvůli mlze houby vidět, ale nám to nevadilo. Hašan udělal vrcholové foto a hurá dolů.

Šlo se, běželo a jelo. Bylo to úplně úžasné. A opět skvěle načasované. Po příchodu do Deštného jsme čekali zase jen chviličku. V autobuse nám začala být hrozná zima a tak jsme byli rádi, když jsme ve Městě vystoupili a rychle mazali do klubovny.

Večer jsme hráli hry, pekli bramboráky a sušili věci.

Byla to prima akce.