Na přelomu dubna a května se výkvět našeho roverstva pod zkušeným Havraním vedení m (alespoň papírově) vydal na celostátní setkání Roverů & Rangers v pevnosti Josefov u Jaroměře. Pokud vás zajímá, jak to vypadalo, nudíte se, nebo jste se prostě jen omylem dočetli až sem, nelamte nade mnou, prosím, hůl a račte číst dál ;)

ObRok 2009 

Tato velkolepá akce měla svou předehru ještě před samotným konáním. Registraci zařizoval Chemik přes e-mail, a jako na potvoru se nějak podařilo (nevím, čí to byla chyba. Tato otázka vyvolává plamenné diskuze a je proto, myslím, na místě se v tom moc nešťourat) nepřihlásit Tittku a Láďa jel sám na sebe.

Po registraci jsme si měli objednat v ObRok e-shopu upomínkové předměty typu trička, šátky,… Nicméně na to nikdo nepřišel před uzavřením objednávek, takže si asi dovedete představit, co jsme si koupili – bylo to velké a smrdělo to =) Pak jsme se měli přihlásit do aktivit na VaPro, prohlídku a službu. To už dopadlo lépe, dokonce to převážná většina z nás (asi 100%) zvládla. Co bylo VaPro? To se dozvíte dále. Mohli jsme si i vymyslet něco na Inspiro, ale tak nějak to nedopadlo…

Těsně před odjezdem se zjistilo, že Mlok nepojede a na jeho místo se dostala Tittka, takže jsme nakonec jeli jako dvě výpravy ve složení Chemikovci: Lukáš, Prófa, Tittka, Chemik, Lišák a Hašan a Láďovci: Láďa ;) No a na akci se nám Tittka tak trošku trhla k Opočňákům, mezi kterými měla, mimo jiné, spolužačku, se kterou byla ve stanu.

Pevnost Josefov 

Vlastní odjezd se měl konat ve středu 29. 4. v 16.05 z Rychty ve složení všichni kromě Prófy, který měl odpoledko. Nakonec to bylo všichni kromě Prófy a Lukáše, kterému ujel autobus… Já s Prófou jsme dorazili později, odvezl nás autem Prófův ctěný otec.

Vlajka 

Ve středu bylo z hlavního programu jen slavnostní zahájení s ohňostrojem, což se jim opravdu povedlo.

Zahájení - lidé

Zahájení - pódium

Zahájení - ohňostroj

Také jsme si prohlédli, co je v areálu k mání, a narazili jsme například na Náchodskou čajovnu Tunel,  krčmu, nebo kavárnu.

Čajovna Tunel

Čajovna Tunel

Stripy

Schody sestupující do pekelného prachu tábořiště

Ve čtvrtek byla služba a prohlídka pevnosti. Služba znamená, že jsme si předem vybrali, kde chceme podle R&R hesla „Sloužím“ s něčím pomoci. To si vybíral každý za sebe, já společně s Prófou jsme pracovali na areálu pevnosti – nejdřív jsme seli trávu, potom stříhali náletové dřeviny velikými nůžkami. Odpoledne jsme šli všichni společně na prohlídku části kasemat - podzemních chodeb v pevnosti.

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

V pátek ráno byly Regiony – program, kde jsme byli rozděleni podle regionů. My jsme byli, překvapivě, Královéhradecký kraj. Nejdříve se odehrály nějaké skupinové hry a pak jsme dostali za úkol z pletiva, drátu, špejlí, alobalu a všeho, co jsme našli, vytvořit plastiku náš kraj reprezentující. Za vydatného Chemikova přispění jsme vymysleli Ježka v Peci. Pokud to náhodou nevíte, Ježek z klece chodil Krakonošovi do zahrádky na bylinky a lesní plody tak dlouho, až se náš milý obr naštval a hodil ho přímo do Pece pod Sněžkou. Plastika se skládala ze dvou částí. První, podobající se Kaplického Blobu (bohužel nerealizované Národní knihovně) roztaženému podle vertikální osy, představovala Sněžku a druhá, alobalová koule propíchaná špejlemi, ježka…

Image

Image 

Když skončily Regiony, dělali jsme rekord v počtu tancujících „tanec“ Algorithm March. Doposavad jej drželi filipínští vězni, kterých najednou tancovalo kolem devíti set. Nás nakonec bylo přes tisíc, ale bohužel jen neoficiálně, poněvadž nedorazili lidé z Guinessovy knihy rekordů.

Image 

Po obědě bylo VaPro – variabilní program. Každý jsme si, jak jsem se zmínil na začátku, předem vybrali aktivitu, které se chceme zúčastnit, nyní jsme dostali vstupenky a rozeběhli se, každý po vlastní ose. Já byl na programech Scouting abroad – why not?, Vývoj české politické scény od roku 1990 a Moc masmédií. V zásadě přednášeli vždy skauti s určitým vhledem do daného tématu a bylo to velmi zajímavé.

Večer byly různé koncerty a filmy. Koncerty nedovedu posoudit, protože to bylo z naprosto jiného soudku, než co poslouchám já – hrál se hlavně rock, punk, ska a tak podobně a já jsem spíš technově založen ;) Nicméně lidé poslouchající tento typ hudby říkali, že to bylo vesměs dobré, zvlášť kapela Deliwery.

V sobotu ráno bylo Inspiro – účastníci (někteří) si připravili aktivity pro ostatní účastníky. To bylo vesměs velmi dobré – například jsme si zahráli na improvizovanou hudební skupinu. Vytáhli jsme si náhodný hudební styl a písničku a měli jsme to nějak ztvárnit nějakými z velmi omezené nabídky věcí vydávajících zvuk/hluk, jakými jsou třeba elektrické piánko, cihla, železná tyč nebo hrkačka.

Po obědě následovala asi nejzajímavější část celého obroku – Velká hra. Za několik měst (barev) jsme běhali po celém Josefově a mlátili se ručníky. Každý měl tři životy, a když o ně přišel, musel si je doběhnout dobít na základnu svého města. V první části se sbíraly body za ukořistěné vlajky, ve druhé se za ně nakoupily nějaké dobývací stroje (katapulty – velké gumové míče, vrhací papírové kuličky a želvy – deset lidí se opásalo provazem a mělo dohromady třicet životů) a bojovalo se o dřevěné latě, ze kterých se stavěl akvadukt. Kdo ho postavil nejdelší, vyhrál. Nejlepší byly modří – Benátčané, ale bohužel stavěli akvadukt moc kvalitní, tzn. s moc velkou spotřebou latěk, takže nakonec vyhráli žlutí Janované… Každopádně jsme si všichni užili spoustu srandy ;)

Image

Image

Image

Image

Večer proběhla velká Closing Ceremony. Na ní jsme sklidili výsledek dlouhodobé hry zvané Seznamka, kde jsme měli podle popisu hledat jiné výpravy. Našli jsme jich devět a slavili vítězství... Potom byly tradičně nějaké ty koncerty a filmy. Filmy byly tentokrát na téma komiks. První, Iron Man, mě moc nenadchl, byla to taková obyčejná komiksárna, ale následující Sin City se mi opravdu hodně líbilo. Vlastně nevím, proč jsem ho neviděl už dřív =)

Image 

Pak jsem se šel podívat na malé podium na pražského DJ Wojtu. Ten se mi sice taky úplně netrefil do noty, ale rozhodně to z hudební produkce bylo to nejlepší, co jsem na ObRoku zaslechl a bylo mi líto, že se po půlnoci muselo končit… Musím přiznat, že docela závidím Pražákům, kteří ho mají každoročně na Mikulášském shromáždění. Asi bych se tam měl někdy zajet podívat ;)

Image 

V neděli se už jen bouralo. Kde se dalo, přiložili jsme ruku k dílu a pak už se jelo domů. Byla to příjemně krátká cesta a bylo mi docela líto, že už to končí… Ale všechno musí někdy skončit a ObRok rozhodně nebyl nejkratší letošní akce. Myslím, že všichni odjížděli plní zážitků, takže můžu říct. že se letošní ObRok opravdu povedl a už se těším na ten další.

Image

Image

Image