V sobotu 11. prosince 2010 se do našeho města sjela asi stovka skautů a skautek z měst náchodského okresu a Kostelce nad Orlicí, aby si společně užili závěrečné setkání v rámci projektu Skautských filmových sobot.

V 10:15 jsme se všichni společně sešli u Sokolovny, abychom naše setkání zahájili. Převleky celé řady pořadatelů hned všem nezasvěceným napověděly, na které období našich dějin je celá akce zaměřena - období komunistické totality.

Všichni účastníci měli možnost zkusit si formou připravené aktivity prožít dobu, ve které žili jejich rodiče a především prarodiče. V průběhu celého dopoledne účastníci procházeli různá stanoviště, na kterých se museli podobně jako lidé v 50. letech rozhodovat, jakou cestou se vydají. Každé rozhodnutí k dobrému bývalo trestáno, a tak i ti, kteří chtěli jít cestou poctivosti, svobody a zdravého rozumu měli cestu ke spokojenému životu mnohem spletitější nežli lidé, kteří se režimu podrobili.

Celá hra však začínala rokem 1950, kdy se naši fiktivní občané narodili, dostali občanské průkazy pro záznamy jejich vztahu vůči socialistické vlasti a o členství v různých organizacích a mapy s vyznačenými stanovišti. Pak se už všichni rozešli do jednotlivých základních škol a na další stanoviště).

Na jednom ze stanovišť přišla i nabídka vstoupit mezi socialistickou mládež do Pionýra. Kdo tak učinil, dostal do občanky razítko, za které byl řádně pochválen procházejícími agenty StB. Ten, kdo však vstoupit odmítl, musel udělat za trest 15 dřepů.

Nejhlasitějším stanovištěm pak určitě byl prvomájový průvod. Členi Pionýra se ho účastnili s mávátky a transparenty, členi tělovýchovné jednoty na alegorických vozech a ostatní alespoň provolávali budovatelská hesla.

Kdo se opakovaně odmítl průvodu účastnit i přes důrazné doporučení pana ředitele, musel udělat 10 dřepů a automaticky byl zařazen na další studium na odborné učiliště.

Po studiích většina těch méně přizpůsobivých naverbovala na vojnu. Po krátkém procvičení v přijímači jim byli dobrovolně (či méně dobrovolně) ostříhány vlasy na předepsanou délku. Ti kteří přitom navíc protestovali, museli si za trest přidělat nějaké další cviky.

V ulicích města navíc stále procházeli agenti StB a prohlíželi kádrové profily účastníků. Oddané režimu chválili a přátelsky se s nimi bavili, odpůrce však tvrdě trestali.

Ti, kteří se ani opakovaně nechtěli podrobit režimu, nakonec skončili v pracovním táboře, kde museli tvrdě fyzicky pracovat za stálého dozoru bachařů.

Naše fiktivní životní osudy se uzavřely okolo dvanácté hodiny, kdy jsme se sešli opět u Sokolovny, abychom se společně přesunuli do kina. Někteří z nás se ani za celou dobu režimu nepodrobili, a zažili tak tvrdou persekuci, jiní naopak zjistili, jací lidé se dostávali na přední společenská místa a jaké nepravosti museli ve svých životech pro to udělat. Na schůzkách svých družin si o našich  různých osudech všichni ještě jednou popovídáme a získáme tak celkový náhled na život v této nesnadné době.

Okolo půl jedné jsme se všichni sešli v kině, kde nás přivítal Bumerang spolu s kluky z jeho oddílu. Krátkou úvodní řeč k nám pronesl také pan starosta Petr Hable.

Po úvodním povídání jsme shlédli film Všichni dobří rodáci, který vypráví o osudech lidí žijících v malé zapadlé obci v době komunismu. Díky uvedení historických kontextů jsme mohli zaznamenat i rozdíly v období od 50. do 70 let minulého století.

Na úplný závěr proběhlo shrnutí celého projektu skautských filmových sobot. Prohlédli jsme fotky z jednotlivých setkání a ti, kteří se účastnili alespoň čtyř z nich, si odnesli nášivku na kroj. Pak už jsme si jen všichni vzájemně poděkovali a vypravili se na zpáteční cestu do svých měst.

Více fotografií