Historie oddílu sahá do roku 1990, kdy byl novoměstský skauting po letech komunistického zákazu obnoven. Vznikla 3. smečka vlčat pod vedením Vladimíra Kubečka – Akely, jeho zástupcem byl Leoš Mandel – Balú. Fungovala úspěšně až do roku 1998, kdy odrostla členská základna. Činnost byla obnovena díky příchodu mnoha nováčků. Do vedení se zapojuje také Roman Markov – Strejda. Na jaře 1999 se koná první zimní tábor na chatě Větrník v Krkonoších, pořádaný poté každý rok o jarních prázdninách.
V létě 1999 bohužel oddíl zasáhly dvě těžké ztráty – po tragické nehodě umírá vůdce smečky Akela a po letním táboře v Machovské Lhotě i Balú. Vedení oddílu tak převzal Petr Borůvka – Boras, který jej poté nepřetržitě vedl až do roku 2012. Velikost smečky v té době nepřesahovala deset mladších členů. Smečka často spolupracovala s tehdy existujícím 8. (nekonečným) oddílem roverů a rangers, kteří pomáhali s organizací táborů a akcí. Oddíl neměl stálou klubovnu, scházel se v budově staré elektrárny (dnes klubovna 1. a 4. oddílu) buď na půdě, nebo v dílně.
V srpnu 1999 a 2000 pořádal oddíl výpravu na festival uměleckých kovářů Hefaiston na hradě Helfštýn. Od ledna 2001 také každoročně pomáhá účastí v Tříkrálové sbírce.
V létě 2002 jel oddíl na tábor společně s 1. oddílem vodních skautů Albatros na Slovensko k říčce Belé nedaleko obce Pribylina. Na stejném místě a ve stejném složení se tábor konal i v letech 2005, 2008 a 2012. Po táboře dochází k nárůstu členů smečky a díky příchodu starších členů k její přeměně na 3. oddíl skautů. Vznikají také první družiny – Hurikáni (vlčata) a Bílí orli (skauti); později mění Hurikáni název na Vlky, Bílí orli na Medvědy a vzniká nová družina mladších skautů Tygři a vlčat Hraničáři. Od zimy 2003 vede oddíl kroniku. V roce 2004/2005 dosahuje oddíl svého historicky největšího rozsahu: cca 25 členů. Získává také svou vlastní klubovnu v budově zrekonstruované bývalé vodárny na opačném břehu Metuje. S vedením v té době hojně pomáhá Zuzana Tázlarová – Žužu.
Po táboře v Pribylině v létě 2005 postihuje oddíl odchod nejdéle působících členů, zaniká družina Vlků. Z oddílu odchází nebo odrůstají i téměř všechna vlčata a oddíl se smrskává na svou dnešní velikost kolem 15 členů. Borasovi začíná ve vedení pomáhat skupina starších skautů a roverů: Lukáš J. Horčička – Chemik, Vladimír Lambert – Ladánka, Martin Čtvrtečka – Káně, Jan Šimbera – Prófa a Lukáš Halda. Oddíl navazuje i kontakty s 2. dívčím oddílem a podnikají spolu tábor ve Štěnkově, na podzim poté probíhá víkendová akce v Dědově. Roveři z oddílu se hojně angažují v tehdy živelně fungujícím roverském kmeni Hyeny. Na začátku roku přichází několik nových mladších členů. Chemik střídá Žužu na pozici zástupce vedoucího oddílu, Káně po táboře v létě 2007 oddíl opouští.
V této sestavě s drobnými obměnami funguje oddíl až do podzimu 2010, kdy přichází několik nováčků – vlčat. Chemik s Ladánkou a Lukášem odcházejí na vysokou školu a pomáhají především s organizací akcí, schůzky vede Boras společně s Prófou, Michalem Šimberou – Střelcem a Jiřím Jonešem – Boudým.
V březnu 2012 oznamuje Boras konec svého vůdcovství z rodinných důvodů. Na jeho místo nastupuje od září téhož roku Chemik, jeho zástupcem je Prófa. Činnost oddílu pokračuje v malém rozsahu, většina dospělých vedoucích je přes rok na vysoké škole, ale rozvíjí se roverský program. V září 2014 přebírá vedení oddílu Prófa, který jej v červenci 2015 předává Střelcovi. Ten spolu s Jiřím Novotným – Kulíškem, Jiřím Jonešem – Boudým a Tomášem Habrem – Kodou nabral členy, obnovil družinový systém a zorganizoval celoroční hru. K vedení schůzek se od září 2016 na rok vrací Chemik, na jehož tábořišti je v létě 2017 pořádán tábor s 1. oddílem.
Roku 2018 střídá Kulíšek na pozici zástupce vůdce Prófu, který se věnuje vedení vůdcovského kurzu Ursus. Zimní tábor je z důvodu změny majitele Větrníku pořádán ve Strážném, a to pro rovery ze střediska. Mezi rovery a do vedení přechází po letním táboře s 2. oddílem družina Rysů – Jája, Chip, Upír, Bobr a Mamut, kteří se podílejí na vedení schůzek. Od září kvůli novým členům z družiny Hraničářů přecházejí starší do družiny Rysů.
V roce 2019 je na táboře Robin Hood po dlouhém výstupu uprostřed hor a lesů jmenován Vůdcem Kulíšek.
V roce 2022 přebírá pozici vůdce Bobr, kvůli Kulíškovu studiu a nynější družina Rysů ve složení Ještěrka, Šedák, Gepard, Vlče, Atom, Kobra, Štír a Bizon se přesouvá do roverů.
pokračování…
Tábory
| 1990 | Vižňov (celostřediskový) | 2008 | Pribylina (SK, s 1. oddílem) |
| 1991 | Kounov (celostřediskový) | 2009 | Masty |
| 1992 | Dědov | 2010 | Červená Řečice (s 2. oddílem) |
| 1993 | Dědov | 2011 | Václavova Seč, Rokytnice v Orl. horách |
| 1994 | ch. Větrník, Pec p. Sněžkou | 2012 | Pribylina (SK, s 1. oddílem) |
| 1995 | Machovská Lhota | 2013 | Machovská Lhota |
| 1996 | Machovská Lhota | 2014 | Machovská Lhota |
| 1997 | Machovská Lhota | 2015 | Hradčany nad Ploučnicí (s 1. oddílem) |
| 1998 | Machovská Lhota | 2016 | Václavova Seč, Rokytnice v Orl. horách |
| 1999 | Machovská Lhota | 2017 | Gründle (O/h, s 1. oddílem) |
| 2000 | Machovská Lhota | 2018 | Velká Kuš (s 2. oddílem) |
| 2001 | ch. Amálka, Králíky | 2019 | Machovská Lhota |
| 2002 | Pribylina (SK, s 1. oddílem) | 2020 | Ploučnice (s 1. oddílem) |
| 2003 | ch. Větrník, Pec p. Sněžkou | 2021 | Machovská Lhota (s 1. oddílem) |
| 2004 | Machovská Lhota | 2022 | Velká Kuš (s 1. oddílem a s oddílem Vatry) |
| 2005 | Pribylina (SK, s 1. oddílem) | ||
| 2006 | Štěnkov (s 2. oddílem) | ||
| 2007 | Machovská Lhota |