Slunce již bylo notně vysoko, když jsme dorazili. Na táborovém náměstíčku nás už netrpělivě vyhlíželi. Byli tam všichni. V čele sám náčelník vesnice. Stáli tam a každému hned došlo, že na letošní léto budou ještě dlouho vzpomínat. Protože když se dostanete do galské vesnice, s náčelníkem Majestatixem, druidem Panoramixem a konečně s nerozlučnou dvojkou Asterixem a Obelixem, prostě není možné, aby se nestalo něco mimořádného, aby se jeden nudil, no a taky aby se brzo neobjevili Římané!
A taky že jo. Ani jsme si pořádně nevybalili a už tu byli. A dokonce s celou želvou. Naštěstí jsme si s nimi poradili levou zadní, ostatně od čeho máme kouzelný lektvar od druida, že.
Leč brzo se to dosti zašmodrchalo. Panoramix se totiž rozhodl, že odejde do důchodu. Museli jsme tak začít co nejrychleji hledat náhradu. Náhradu jsme i našli, ale ukázalo se, že je to jenom prodloužená ruka Říma, že se vloudil do naší přízně, jsa odhodlán vydat vesnici spárům Gaia Julia Caesara! Ale nebyli bychom to my, kdybychom si neporadili. Takže Římany jsme porazili, nového druida vyhnali, Panoramixe umluvili k návratu mezi pracující.
Jenže ještě týž den se náš náčelník Majestatix vsadil se svou švagrovou (nebo kterým čertem!), že získáme Caesarův vavřínový věnec. A tak jsme se vydali do Říma. Mladší táborníci šli pěšky, starší se plavili po moři. Popasovali jsme se tak s nástrahy mořskými (piráti) i suchozemskými (pěší chůze), ale vše dobře dopadlo a my jsem ve zdraví dorazili do Věčného města.
V Římě jsme splnili XII úkolů pro Asterixe, jež nám uložil sám Caesar jako podmínku pro získání věnce. Ale jak říkám, úkoly byly splněny a Caesarovi tak nezbylo než nám dát svůj věnec. Sázku jsme tak vyhráli!
Dalšího dne odjeli mladší účastníci, takže odteď to už bude jen na skautkách a skautech. A lehké to tedy určitě neměli. Posuďte sami. Caesar uzavřel s Kleopatrou sázku o to, zda je lepší Řím, nebo Egypt. Rozhodnout měla stavba paláce. A jelikož jsme všem v Říme ukázali, jak zdatní jsme, vybrala si Kleopatra za pomocníky právě nás.
Stavba to byla věru náročná. Nejprve jsme sháněli materiál, dělali stavební plán a do toho se Římané neustále pokoušeli celou stavbu překazit. Ale vzdor všem protivenstvím jsme uspěli. Kleopatra byla nadšena a Caesar zuřil.
A protože už se mnohým z nás zastesklo po naší vesnici, vydali jsme se na pochod zpátky do Galie.
am nás čekalo překvapení. Brutus, adoptivní syn Caesarův, provedl puč, zmocnil se vlády v Římě a napadl naši vesnici. Štěstím v neštěstí bylo, že jsme se tak octli na stejné straně jako Caesar, takže – byť to byl tvrdý zápas – Brutus byl na hlavu poražen, vesnice zachráněna a legitimní vládce Říma Caesar se opět ujal svého úřadu.
A poněvadž toho zachraňování, sázek, putování, bojů s Římany bylo už na jedny prázdniny ažaž, rozjeli jsme se vlakem zpátky domů, do Nového Města, plni očekávání, co přinese příští tábor.
Tábor 4. oddílu Fata Morgana byl realizován za finanční podpory Královehradeckého kraje.
Fotografie: Bára Matoušová, Tomáš Jirounek
Autor: Antonín Pelikán