Pracovní zápřah je mohutný, a zatím co mozek je téměř sedřený, tělo obvykle postupně leniví. To je asi situace mnohých dospělých (nejen z našeho kmene), kteří na svá bedra přijali závazek zodpovědnosti za svou (třeba i budoucí) rodinu a jejich hlavním pracovním nástrojem nejsou ruce.
Dnešní doba už je zkrátka taková! O co úžasnější je, když vám přijde email: „Jede se na vodu! Kdo chcete – dejte vědět, ve čtvrtek se nakládá, v pátek jede!“
Už dlouho jsem nebyl na pořádné vodě a konečně přišla příležitost! Jsme dospěláci, takže není nutné dlouho nic vysvětlovat a organizovat: kdo chce – jede. Je skvělé, když každý ví, co je třeba, a je také ochoten udělat kus práce pro ostatní. Zkrátka „ten umí to a ten zas ono“!
No a jaké to bylo? No přeci drsno-kruto-mokro-fantasticko-úžasné!